<!–texy–>Z pohledu OSVČ - lektorky angličtiny (laickým jazykem):

Již před pár lety proběhla podobná vlna “zrušte živnostenskou spolupráci, navažte pracovně-právní vztahy”, což u jazykových agentur a škol znamenalo pouze vlnu předělávání živnostenské spolupráce na dohody o provedení práce.
Nebylo podstatné, jestli OSVČ lektor chce, či nechce pracovat pro jeden či více subjektů. Jak jsem to tehdy chápala, to koště mělo vymést “multizaměstnanost” a přinést lektorům (a jiným povoláním, samozřejmě) souvislý pracovní úvazek. Jenže se zdá, že agentury radši zaměstnají spoustu lidí na dvouhodinové kursy, než aby 15 lidem daly plný úvazek.
Podobně teď očekávám, že se situace s lektorskými úvazky spíš zhorší (ať už čistě jen pro papírování navíc), takže hurá, zdrhám ze systému institucionalizované výuky … na tohle už nemám nervy.
Četla jsem, že nový systém má zjednodušit kontrolu: v mém oboru to bude znamenat další 2-3 papíry navíc u zprostředkovatele za OSVČ, u OSVČ za každého zprostředkovatele jeden list přílohy k daňovému přiznání navíc … a v součtu si Finanční úřady moc a moc pochutnají na haldách příloh. Takže ukázkový Českocourkov.

<!–texy–>Naprostý souhlas s Petrem Staníčkem. Co má co stát pindat do smluvního vztahu mezi dvěma svéprávnými subjekty? Odmítám dělení lidí na grafiky a programátory na jedné straně a pracovníky supermarketů a stavebních firem na straně druhé. Právo (legitimní, bohužel v našem socialistickém státě ne legální) být nezávislý na státu, tj. nic od něj nechtít a zároveň mu nic nedávat, mají všichni. Svoboda a odpovědnost musí platit absolutně, bez ohledu na majetek nebo inteligenci.
Prosím přestaňte už podléhat těm kalouskodrábkovkskosocialistickým pindům.

<!–texy–>K textu: “Z tohoto důvodu nepodléhají právní ochraně zaměstnanců podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a navíc v těchto případech dochází k významným únikům v oblasti pojistného i daní. V řadě případů také dochází k tomu, že při kontrole prováděné krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) není možné zjistit, ke které právnické nebo fyzické osobě jsou fyzické osoby pracující na pracovišti kontrolované osoby v nějakém právním vztahu.”

Zde mě děsí, že rozdíl zdanění zaměstnance a OSVČ daný zákonem (historicky vzniklý jako podpora podnikání) je označen jako únik!

A neschopnost úřadu při kontrole je vydávána za argument pro zvýšení sankce.

<!–texy–>Chápu to myslím stejně jako Martin Světlík. Pracujte ve svém, pro více firem a můžete být v klidu.

Vysoké IQ není pro uživení se webdesignem zapotřebí.

A na důchod se nikdo nespoléhejte, ať pracujete černo nebo na bílo, stát nemusí za 30 let vůbec existovat.

<!–texy–>”Stát si uvědomuje problém, který vznikne za 30 let, kdy tito lidé zjistí, že nemají důchod a chce ho řešit.”
Pokud by si politici uvědomovali, co bude za 30 let, byla by to dobrá zpráva. (Dobrý by byl ten razantní posun v myšlení politiků, ne zákaz schwarzsystému.) Když ale vidím, jak třeba takový Kalousek emituje dlohopisy, které jsou nastaveny tak, aby největší část nákladů nesla příští vláda, moc optimismu to ve mě nevzbuzuje a není to s myšlením na čas za 30 let…

<!–texy–>A ještě zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/co-prinese-vecna-novela-zakoniku-prace-72055.html

http://www.patria.cz/pravo/1936396/novelou-zakoniku-prace-krok-za-krokem-zavisla-prace.html

Ten poprask kolem údajného limitu fakturace (50 %) jednomu subjektu netuším, kde se vzal…

<!–texy–>Jinak - rozbor te novely jde zde:
http://www.podnikatel.cz/clanky/zatoci-novela-zakoniku-prace-se-svarcsystemem/

<!–texy–>Také jsem nepochopil ten odstavec s důchodem. Každý OSVČ si platí sociální a zdravotní pojištění, tudíž proč by neměl mít důchod a proč by to měl stát řešit? Rozdíl je v tom, že sociální a zdravotní současně neodvádí zaměstnavatel, proto se společnostem ten systém líbí.

Jinak můj osobní názor je, že živnostník, i kdyby měl 90% příjmů z jedné spolupráce, tak nebude mít problém za předpokladu, že nedělá in-house. Jakmile má svoji kancelář, svoje vybavení, svoje licence atp., pak se to těžko napadává. Největší problém nastává vždy, když na ŽL někdo pracuje přímo ve společnosti, což zrovna v IT segmentu není žádná výjimka. Ale rozhodně bych to neviděl na konec živnostníků.

<!–texy–>Tak, co tu čtu se mi zdá, že stát jen hledá další způsob jak vydělat více peněz na lidech, aby měl z čeho platit svůj dluh a někdo si mohl postavit fajnové golfové hřiště nebo si letěť na dovolenou. V tom zásadně nesouhlasím a stejně tak nepočítám s žádným důchodem, když sleduji jejich tupé chování k lidem.

Taky souhlasím s Petrem Staníček. Stát mi nemá, co kecat jak mám něco dělat, když je to věc dvou lidí. Stát to vůbec nemusí trápit, je to naše věc. Oni jen chtějí peníze ze všeho, co se dá…ale upřímně… na to já jim víte co.

<!–texy–>Ja jsem svuj postoj zkonzultoval jeste s komentarem k zakoniku prace a ucebnicemi pracovniho prava. Dospel jsem k tomu, ze bohuzel ze vsech definic vyplyva, ze prevazna slozka me cinnosti je povazovatelna za praci zavislou, takze s tim budu muset neco delat.

Muj pripad: Mam zivnostensky list, programuji, pracuji pro vice spolecnosti, avsak vetsinu casu travim prave v jedne, mam prideleny jejich firemni email, kdyz pisu z te firmy ven, napr. kvuli vyjednani technickych speciikaci, pripojuji k podpisu nazev firmy, muzu delat na firemnim pocitaci, mam sefa, jsem placen od vyuctovane hodiny, ne od dokonceneho dila, nemuze za me prijit pracovat nekdo jiny apod.

Spoluprace vsak probiha v rezimu obchodniho zakoniku, neresim zadne dovolene dochazku, kdyz prijdu tak pracuju, kolik odpracuju tolik fakturuju, muzu pracovat z domova jako z prace, apod. Presto jsem asi natolik integrovan do teto firmy, ze by se to dalo za zavislou pracovni cinnost.