<texy>[5] Do běžných výdajů bych jídlo, párty, nákupy se ženou a spol. určitě řadil. Přece pokud pracuje a dostáváš mzdu (plat) tak za ně nakupuješ jídlo, zajdeš na pivo, platíš nájem… proto je důležité započítat (samozřejmě z rozmyslem) všechny tyto položky.

Osobně si myslím že počítání na hodiny není úplně vhodné. K čemu mi pak bude když se naučím velmi dobře, efektivně a rychle zacházet ze sofwarem a budu mít danou práci rychle hotovou zatím co někdo jiný jí bude zpracovávat 2x tak dlouho?
Cena by se měla také odvíjet od kvality a nápaditosti práce. Ta je většinou patrná na první pohled (nebo na druhý :)

Proto osobně stanovuji určitou částku která mi pokryje náklady za čas, který budu věnovat zakázce (stači spočítat měsíční výdaje a vydělit 30) a odhadnout počet dnů kolik hodin dně budu na zakázce dělat je různý… a pak dle výsledku, který často ovlivňuje i klient za počítávám další častky (zde záleží na domluvě.

<texy>Hm, že bych přes prázdniny začal pracovat?

<texy>He, he o necem podobnem jsem ted take psal ikdyz s troskou nadsazky http://webzapisnik.cz/index.php/jsem-free-franc-a-weby-delam-v-nejnizsi-cenove-tride/ :-D

<texy>ENDLIFE : Tento problém jsem také řešil, ale zákazníkovi jsem prostě vysvětlil, že si mě v podstatě najímá pro určitou činnost. A čím více mám zkušeností (referencí atd.), tím více si účtuji za hodinu a tím kvalitnější práci za menší čas vykonám. Ale samozřejmě stálé zákazníky je potřeba hýčkat, tak dostávají různé bonusy a slevy.

<texy>Koupě notebooku a softu atp. nejsou jediným momentem, kdy student pocítí váhu svých dřívějších nadšených rozhodnutí o sebeocenění.

Jako problematičtější cítím to, že když si vypěstuju spokojeného klienta, tak mu po dvou letech prostě nemůžu naúčtovat za pár úprav na webu stejně (nebo několikrát víc) jako dva roky zpátky za celý web (pokud ten web za něco stojí) - alespoň já to tak vnímám. Takže to pak nutně vede ke ztrátě spokojených zákazníků, což je smutné.

<texy>Uvedený vzorec zkrachuje ve chvíli, když narazíme na běžný problém různých hodinových sazeb za různé činnosti. Cena za hodinu práce by tedy mohla být dána jako vážený průměr jednotlivých hodin práce za různé činnosti.
Navíc do běžných výdajů bych určitě nezařadil jídlo, párty, nákupy se ženou a spol. Sem bych dal vyloženě výdaje spojené s činností podnikání (hw, sw, nájem, elektřina, telefon, dodavatelé…).
Výše profitu může být jakákoli, záleží na cenové politice a hlavně na odběrateli. Limitem také bývá smlouva (nejčastěji o dílo nebo mandátní), ale to už jsme někde jinde…

<texy>S počítáním na hodiny je dost problém. Jednak s tím mám vlastní problém, neboť můj styl práce (dělat několik věcí najednou a střídat to po relativně krátkých intervalech) moc neumožňuje spolehlivě počítat hodiny. Druhým, již objektivním, problémem je, že spousta zákazníků chce vědět cenu předem, takže to stejně skončí střílením od boku kolik hodin mi to asi tak zabere –tudíž se akorát jeden odhad nahradí jiným odhadem. Těch co skutečně zaplatí podle hodin aniž by chtěli přesnou cenu znát předem není zas tolik, bohužel.

<texy>cenu trošku nadhodním, ale ne tak aby se zákazník lekl a pak je jednoduché “poskytnout slevu”… obráceně se to dělá hůř…

<texy>[1] je třeba mít specifikováno, co vše je zahrnuto v dohodnuté ceně… pak se může frellancer ukázat jako dobrák a něco málo navíc udělat v ceně, nebo se zachovat přesně podle dohody a vše ostatní účtovat navíc… osobně dělám něco mezi…

jinak určit cenu za projekt je sice podle daného vzorce //hodinová sazba * počet hodin// jednoduché, ale kde předem vzít ten počet hodin ;)

<texy>Tak s tím mám také problémy. Většinou se podcením a pak se biju do hlavy, co všechno za ty prachy musím udělat. :D

Bez důkladné analýzy ovšem určit kolik na tom strávím času je zhola nemožné a to se většinou stejně změní, jakmile zákazník začne “… a ještě bych rád..”