Vysoké školy lžou

Co dodat? Je to tak jak píšeš – a přeju hodně trpělivosti s komentátorama, jdu dát odkaz na Zdroják! ;)

Honzo, pekny clanek. Souhlasim skoro se vsim, ale rad bych doplnil par malickosti.
Tvuj pohled vychazi ze znalosti a zkusenosti se ceskym vysokym skolstvim. Ma zkusenost je obdobna a konecny nazor – skolne to pomuze zmenit (bohuzel ne jen samo o sobe).

Nesouhlasim s casti o zahranicnich VS. Za posledni mesic jsem si v Silicon Valley povidal s nekolika absoloventy a studenty Standford University. Uz ted jsem rozhodnut, ze pokud budu nekde „studovat“, bude to v USA a nejspise zde.
Duvodem je kvalita vyuky a hlavne profesoru. Jejich praxe a zkusenost je zcela nesrovnatelna a pri zbeznem prohlednuti skript/podkla­du/stylu vyuky musim smeknout. Provazani s komercni sferou ukazkove. Podpora podnikatelskych aktivit studentu neuveritelna a podporovana (Standford je jeden z nejvetsich investoru v SV)

U spolecenske nutnosti mit VS mam ja osobne (v oblasti IT a designu) zkusenost, ze na to v soukrome sfere prakticky nikdo nehledi, jen u velkych firem je to obcas formalni pozadavek (holt velka firma). Statni sferu neresim.

Jak ja to vidim. Vysoka skola me v prvni rade naucila se ucit, makat na sobe a neustale se vzdelavat, to mnohym stredoskolakum chybi. Plus mi dala skvele zaklady hlavne v mnoha semestrech matematiky coz me dost bavilo, naucili me prednaset a nebat se mluvit cizim jazykem. A navic to byla bezva zabava se skvelou partou.

Michale – přiznám se, že vzhledem k zahraničí vycházím z Andyho článku a navíc vše vztahuji k webu. Je možné, že mimo webdesign či na nějaké konkrétní škole je to výrazně lepší. A u spousty oborů mimo webu také (web ≠ IT).

Se společenskou nutností se setkáš právě u velkých firem a to jsou aktuálně mí primární zákazníci 

Ladislave – mě vysoká škola naučila se primárně flákat. Vše se dalo dohnat ve zkouškovém, prakticky jsem tam nemusel chodit. Asi nejsem průměrný student. Kdybych nenapnul síly směr webdesign sám od sebe, tak bych skončil jako opičák v IBM a asi bychom si dnes moc nepokecali . Ale věřím, že jsou vysoké školy, kde to tak není.

Velmi pěkný článek. Shrnuje to, co jsem podvědomě tušil a proč jsem tvrdošíjně odmítal vysokou školu. Nějaký titul (i když vypadá pěkně) mi nestojí za to, abych strávil další roky na škole, která mi stejně mnoho nedá.

Pekne. Dve otazky, File:

1. Rozdily mezi vnimanim Bc. a Mgr. titulu. Aneb setkal ses s tim, ze se na Bc. titul pohlizi jako na neco podradneho („ten nedostudoval“).
2. Opravdu si myslis, ze je tak nutne na sobe makat uz pred vyskou? Na jednu steanu souhlasim, na druhou steanu vim, ze to neni casto mozne a teprve az VS dava cloveku prostor pro uvedomeni si sebe sama (co se nasmerovani v praci tyce).

Nulový přínos většiny předmětů, zastaralá látka, učitelé bez praxe (opět většina)… Musím jedině souhlasit. Ale…

• VŠ mi umožnila dělat chyby. Kdybych se hned po maturitě dal na volnou nohu, nesl bych problémové klienty, potíže s time managementem, nesplacené pohledávky atd. mnohem hůř. Nehledě na to, že spoustu věcí (vedení týmu, jednání s problémovými klienty (učiteli)) si můžeš vyzkoušet nanečisto.
• VŠ rozšiřuje všeobecný přehled. Nevím, jak to máte u vás, ale statistika, ekonomie, finance, účetnictví … to všechno mi pomohlo pochopit víc než jen psaní textů. Jistě, můžeš si o tom přečíst na webu. Ale není to ono. (Stejně jako když si přečteš pár článků místo školení.)

Mimochodem, na VŠE je teď spousta přednášek (mimo výuku), které s tvorbou webu souvisí (time management, startupy aj.). Třeba se situace zlepší i na jiných školách.

Ondro – ad 1 – ano  – ale možná je to jen můj subj. pocit, ad 2 záleží na tom, jak a v čem chceš být dobrý… těžko se budeš na střední učit pitvat, ale třeba programování až na VŠ znamená výrazně větší dřinu.. ano, spousta lidí nemá na střední škole představu, takže to neřeší.. ale otázka je, zda je to dobře, že tu představu nemají..

Martine – v obou bodech souhlasím. VŠ je z mého pohledu něco jako přípravka před vstupem do světa byznysu – ještě nemáš starosti a už na sobě můžeš makat. Problém vnímám spíše v tom, že spousta lidí to chápe jako oddechový čas PŘEDTÍM než na sobě začnou makat, popř. mají představu, že stačí plnit normu a procházet do dalších ročníků.. a příliš pozdě zjistí, že zaspali dobu.

Filosofe – Titulek článku je hezky skandalizující, nicméně obsah se zaměřuje hlavně na jeden úzký obor a pracuje s předpokladem, že se obecně považuje VŠ vzdělání za všelék..
Hlavním přínosem VŠ dle mého nemá být naučit se konkrétní znalosti, ty nemusí za pár let platné a každý by si je měl doplňovat sám. Spíš jde o to naučit se správný pohled na problém, určité principy a nadhled.
(když se samovzděláváte, složitě sháníte spoustu zdrojů a stejně je pak dost z nich vzájemně protichůdných. Tohle Vám VŠ usnadní – spoustu protichůdných zdrojů Vám předloží rovnou :))

Ono to vychází i z toho, že u nás není jediná škola (pokud se něco nezměnilo za poslední cca 2 roky, kdy to už tak nesleduju), která by tě na webdesign, příp. webový vývoj přímo připravovala.

Žádný takový obor, který by se na to systematicky soustředil, tu nikdo nemá, web bývá jen pár nějakých vedlejších předmětů, přidružených k nějakému jiného oboru, třeba proto, že „o webu teď všichni mluví, tak je tam přidáme“.

Webařina je dřina a musela by být jako samostatný obor a hlavní náplň studia, pokud by za těch pár let měl z té školy vyjít aspoň průměrně schopný absolvent.

Ono to v zahraničí nakonec nebylo o moc lepší, proto WaSP před lety začal vytvářet http://interact.webstandards.org/ – vlastní školní osnovy, které by pomohli univerzitám takový program zavést. Něco podobného pak zkusila vytvořit i Opera http://www.opera.com/…/curriculum/

Nevím, zda se toho nějaká univerzita nakonec chytla, Andy zmiňuje nějaký „web design degree“, tak „cosi“ už asi existuje.

U nás to zatím není tak, že bychom tu měly špatné školy, které tě špatně naučí webařinu. U nás nemáme žádné školy, které by tě jí naučili, tj. ani ty špatné. Ty teprv vzniknou 

Martine – ano. Titulek jsem si vypůjčil od Andyho a co se týče tvého pohledu na VŠ, tak mi nezbývá než souhlasit. Setkal jsem se ale více než jednou se zcela jiným, a tak bych rád vyvedl některé snící studenty z jejich představ. Když obecné znalosti nedoplníš dodatečnou konkrétní prací, tak ti beztak k ničemu praktickému nebudou. A já tvrdím, že je čas začít dělat už dnes.

Výstižné. Sám mám poměrně čerstvou zkušenost z promoce mé drahé sestry na MZLU, obor Zahradní architektura (to k dokreslení, že pocit školy, že vám dá co potřebujete se netýká pouze informatických), kde se děkan opřel do studentů, že se nevěnují svým studijním povinnostem, že zahazují svůj čas „děláním bočních kšeftíků“ a snižují tak efekt, který na ně má mít škola… no když sem ho slyšel… jaj to by byla diskuze :)

Před VŠ jsem neprogramoval a webu sem se věnoval formou „bylo by dobré udělat stránky třídy“, takže souhlasím, že kdybych se neflákal a nějak se tomu věnoval, mohl sem být někde jinde. Ale tady oceňuju přínos školy, že díky dvěma předmětům (přinosných jich celkem bylo asi pět) ze všech, které jsem si za sedm let svého studia prošel jsem se postupně nasměroval (což SŠ nějak moc neumožňovala).

A poslední bod, zahraniční školy :) asi záleží na kterou bys šel, ale mám osobní zkušenost s lektorkou, která je češka, učí v Chicagu a je to odbornice kovaná praxí, vedoucí vlastní společnost a k tomu jako vedlejšák učí, protože jí to baví. To co učila tak bylo inovativní a nebála se pozvat někoho dalšího z praxe, aby nás seznámil s aktuálním stavem.

S tím, že VŠ „nic“ nenaučí souhlasím. Člověk se to vždy musí naučit sám, ale právě VŠ ho k tomu vede. Někdy ani nejde o to mít znalosti, ale vědět, kde si sehnat materiály, jakým způsobem si je nastudovat apod. A právě v tomto směru je VŠ, myslím, dobrá.

Nesouhlasím ale s názorem „Realita je taková, že jediné, co vám škola dá, je titul a volný čas jít za zkušenostmi na vlastní pěst.“ Konkrétně s částí, že na VŠ je spousta volného času. Možná na VŠE a podobných školách to tak je, ale ale třeba na FIT VUT volného času studenti opravdu moc nemají – spousta projektů, které musíte udělat, nebo letíte.

Další věc, kterou mi VŠ dává jsou kontakty na spoustu lidí. Člověk si zde udělá nové přátele, se kterými může v budoucnu počítat a nezná je jen z on-line světa.

Když chce někdo titul, je tu spoustu fakult a oborů, kde ho bez problému získá, ale není titul jako titul. Proto nemá cenu se dívat, jestli někdo má titul nebo ne. Když se člověk věnuje svému oboru (ať už je jakýkoli), tak je poté lepší „pracant“ než kde jaký inženýr, doktor, magistr, …

A teď se do mne můžete pustit

Nedá mi to a musím dat odkaz na své zážitky z VUT FIT: http://blog.javorek.net/…-na-vut-fit/

Souhlasím v podstatě se vším co tu zaznělo, ale zase si taky myslím, že škola má nějaký vychovný dopad, naučí základní principy, naučí člověka pracovat v týmu, odevzdávat projekty, atd. Osobně si tedy myslím, že stojí za to ji studovat, ale klidně jen do Bc. Jenže společnost se zadrhla v Rakousku-Uhersku, a tak nakonec studujeme spoustu let ne pro sebe, ale proto, že druzí jsou natvrdlí. V tom já mám docela problém s motivací. Zvlášť když vidím, že místo abych se vzdělával v Pythonu, HTML5 a učil se nejnovější CSS triky, dělám pitomosti do školy. Kvůli škole mi ujíždí vlak v oboru :)

Mě vysoká škola přijde jako obrovská příležitost pro ty, kdo chtějí a pro ty, kdo potřebují čas, aby poznali, že chtěji. Studiem na vysoké škole člověk získá pár let, kdy nemusí každodenně něco odevzdávat, má čas na sebe. Když ho profláká, má jen čárku do životopisu a v normální firmě nepřežije zkušebku. Možní by školy měli spíše hlásat, že něco umožní, než že to zajistí. A bylo by to v pořádku.

Super článek. Tuhle otázku jsem řešil asi před třemi lety, když jsem se rozhodoval, zda jít na vysokou v oblasti grafického designu. Chvíli jsem pročítal diskuze, názory, nějaké poznatky od přátel, i když z jiných oborů a po pár dnech jsem měl jasno.

Vysoká škola = ztráta času.

Teda jednu výhodu to má, když budete pracovat na ŽL nemusíte platit soc.+zdrav., takže si trochu vyděláte víc. Jiný přínos, krom toho titulu, i když nevím k čemu by byl freelancerovi, neznám.

A co mě k tomu přimělo? To, že profesoři, nebo jak se jim říká, nemají o designu moc páru a předměty, které bych se učil mi přijdou zcela zcestné, až na ty některé. Ale stačí zabrousit na net a dozvím se to samé, co mi tam budou lámat do hlavy.

Jediné východisko, které bych zkusil byl IDM, kde bych rovnou absolvoval jak grafiku, tak nejspíš i foto. Jenom tam mě to táhlo, už z toho důvodu, že se pracovalo výhradně v programech adobe a nebyly tam další předměty, které jsou k ničemu.
Zaplatil bych za rok 50litrů, ale co? Na výšce stejně zavedou školné, takže by mě to možná vyšlo i levněji s lepšími zkušenostmi.

Nejsmutnější ale je, že IDM už nefunguje, což je opravdu škoda.

Jasne ze skola jeste nikoho nepripravila na vykon povolani na 100%. Studium na VS je voditkem a je treba se v oboru samovzdelavat.

Hlavne teda v pripade CR a oboru, jakym design webu je. U nas (patrne) neni zadny takovy hloubkovy kurz, natoz kurz UX a pridruzenych oboru nebo podmnozin (IXD, HCI). Vzdyt na ceskem trhu neni ani dostatek prelozene literatury!

Myslim, ze Andy ve svem clanku pomiji par dulezitych faktoru:

vysokoskolske vzdelani muze byt cestou k vyzkumu (PhD.) a zdrojum treba prave v HCI, kde muze byt hodne vyzkoumano v inclusive designu – tedy navrhu pro napr. lidi s postizenim)
na zahrabicnich univerzitach casto hostuji experti v oboru
kontakty a inspirace – poznate nadsence se stejnym hlavnim zajmem a jejich snaha vas muze tahnout kupredu, muzete se vzajemne motivovat

Zatim jsem neslysel o nikom, kdo by prohlasil studijni programy napr. na UCLIC nebo HCI na City University London jako ztratu casu. Predpokladam, ze kdo se o obor opravdu zajima a soucasne se skolou ma praxi (treba mnoho Msc/MA programu v Britanii pozaduje od uchazecu o misto v kurzu praxi), chape co mu skola muze a nemuze dat.

Roman: Obavam se, ze Tve tvrzeni: „profesoři, nebo jak se jim říká, nemají o designu moc páru“ nejen, ze je prilis odvazne a zevseobecnujici; dovolil bych si i tvrdit ze nejspise primo nepravdive. Asi by bylo dobre si vymezit pojem design.

[17] zcela souhlasím

Martin: „U nás nemáme žádné školy, které by tě jí naučili, tj. ani ty špatné. Ty teprv vzniknou“
 – jojo, a až vzniknou, tak už bude webdesign úplně ale úplně jinde, a konkrétní univerzitní vzdělání bude zase k ničemu. Akademická sféra má imho dynamiku v desítkách let tam, kde jí IT praxe má v letech, a na tom se v nejbližších desítkách let nic nezmění.

Díky tomu má cenu na VŠ učit jen věci obecné, použitelné 10 let zpět i 20 let dopředu, a nechat na iniciativě studentů, aby pochopili, že konkrétní technologii se musí doučit ve volném čase (a toho opravdu je na každé škole dost, Márty :)) sami.

Když to konkretizuju, škola by měla naučit například nějaký programovací jazyk, aby bylo na čem dělat cvíka a učit se řemeslu (ano, programování je řemeslo a učí se procvičováním), a dál dát přehled vývoje programovacích jazyků, abych nadšením nehýkal nad nějakou ‚novinkou‘ js či css3, ale řekl si „ok, tak konečně ‚vynalezli‘ další featuru z Lispu“.

Tohle může škola dělat velmi dobře, a v mém případě (softwarové inženýrství na MFF UK) to taky velmi dobře dělala, a radši se budu učit obecně platné věci o distribuovaných systémech (což je znalost na celý život), než jen konkrétní syntax jednoho z mnoha konkrétních systémů pro vývoj distribuovaných aplikací (což je pseudoinformace s maximální platností několika měsíců či let).

Ad diskuze Bc/Mgr: Bc is the new maturita, get used to it. Kdo chce mít na základě titulu větší vážnost, než maturant, ten Mgr/Ing potřebuje.

Btw, na MFF mi přišlo, že celé Bc studium byla jen příprava na to, abychom na Mgr studiu pochopili ty opravdu důležité věci – abychom se naučili programovat, než budeme schopní ocenit význam dobrého návrhu architektury…

Ahoj, jsem letošním maturantem a do budoucna bych chtěl studovat na ČVUT FIT. Trochu mě znepokojilo zjištění, že mi VŠ podobného zaměření nemůže poskytnou kromě titul žádné důležité znalosti. Mohl by jsi mi tedy poradit, jakým směrem se ubírat jako „samouk“? Popřípadě ještě položím jednu otázku. Zda je v oboru webdesignu důležité mít titul z IT školy nebo je jedno kde jsem titul (Ing., Mgr.) získal?

Svata pravda, ktera vystihuje vsechno, co jsem do teto doby tvrdil. Az jsem prijde americky system, ktery je postaven na tom, co clovek umi (ne kolik pismenek ma pred a za sebou), tak spusta lidi oskrabe.
Dneska by chtel kazdy nedelat vubec nic a brat penize. Takovy lidi jsou napriklad v marketingu. Jinak co se tyce tech kompetentnich lidi, tak copak hledas? Adresu i mail si kdyztak dohledas 

Učím webové technologie na VŠ 13 let. Osobně mi přijde udělat speciální obor jen na tvorbu webů trochu úlet, protože za těch 13 let se web jak technologicky tak obchodně dost posunul. A po vysoké škole bude člověk pracovat třikrát déle než jen krátkých 13 let. Takže i kdyby škola byla nesmírně pružná a učila konkrétně to, co je v dané chvíli potřeba a nejvíce frčí, budou tyto konkrétní znalosti za 5–10 let k ničemu.

Osobně vidím výhodu VŠ v možnosti toho poznat spoustu spolužáků, kteří za pár let budou na zajímavých pozicích. Plus by škola měla vštěpit nějaké obecné principy fungování IT, právního řádu a ekonomických zákonitostí a naučit studenty rychle vstřebat nové technologie a poznatky. Zbytek je na nich.

Jinak od příštího roku bude na VŠE nový bakalář, speciálně zaměřený na web a multimédia (http://fis.vse.cz/…-demografie/), po kterém tu někteří diskutující volali. Co jsem slyšel, má to být zaměřené hodně prakticky. Uvidíme.

Lidé často na vysokou školu jdou s tím, že je tam všechno doučí, že je naučí programovat, vytvářet dokonalé aplikace během jejich studia. Já jsem na vysokou školu šel proto, abych si rozšířil své obzory i z teoretického hlediska a některých přístupů a hlavně se dále vzdělával.

S programováním není problém jen na vysoké škole, ale i na střední (když jsme absolvoval na střední škole, dostal jsem jen obecné základy) a vše jsem si studoval sám. To je i na vysoké škole. Já se setkávám i s problémem, že i když se už někde něco s tvorbou webu učí, tak se to učí špatně – nedokonale, není na to čas to rozvíjet, ty podstatné věci zůstanou zamlčené a studenti, které to zajímá ale zatím se s tim nesetkali, mají problém s pochopením (mele se 5té přes 9té). A stejně si dost věcí (kvůli nedostatečné časové dotaci), v případě zájmu, musí dohledat.

Ale hlavně mě napadá. Je vůbec možné naučit lidi během studia (cca 24 semestrů za rok – tedy do ing je to 24*5 týdnů) naučit kvaltní přístup k tvorbě webů, když je web jako platforma pro vývoj značně náročná (hlavně v poslední době), protože často přicházejí nové věci, nové přístupy a nové technologie. Student sám tak stejně bude muset sám prozkoumávat, protože si nedokážu představit v dnešním školství, že by se značně dynamicky měnily osnovy pro předměty.

[20] ok, tak design, o kterém se píše v článku

Ja zacal studovat 4 roky po gymplu s tim, ze mi skola rozsiri obzory (studuju business management) do mist, se kteryma prichazim coby clovek od webu do styku sporadicky, byt me zajimaji. Jelikoz studuju kombinovane jen o vikendech, nedavam skole tolik, kolik bych chtel a puvodni idea se smrskla na „nejak to k tomu titulu uz doklepu“. Myslim, ze skola muze hodne dat, ale stejne jako vsude, je uz pak jen na vas, jak moc mate o obor zajem a jak hluboko se do nej ponorite.

Já jsem zastánce vysokých škol. Škola vám dá hlavně široký přehled o celém oboru, nejenom o webu, ale o celé IT. Když se někdo po střední škole rozhodne být webdesignérem, tak sice může začít, ale za rok ho to může přestat bavit a v dalším oboru musí začínat zase od nuly. Vysoké školy, v ideálním případě, mají učit souvislosti a daný způsob myšlení. Když se člověk bude sám živit webdesignem, tak už nebude mít ani čas, a hlavně ani chuť, studovat teorii algoritmů nebo vyšší matematiku. I předměty, které zdánlivě přímo nesouvisí s vaším vysněným oborem, jsou podstatné a umožní vám vidět problematiku v jiné perspektivě.
Teorii, ke které byste se bez VŠ už jinak nedostali, vymysleli stovky a tisíce velice chytrých lidí před vámi, čímž se můžete vyhnout „znovuobjevování kola“.
Každopádně VŠ není od toho, aby vás něco učila, ale spíše by vám ukazovala, co všechno byste se měli sami učit a jak spolu věci souvisí.

Máš pravdu a taková situace není jen v designu. Potřeba pružného databázového schématu se řeší tak, že si celou databázi uložíme do 5 tabulek (doména, atribut, hodnota atributu, objekt, identifikátor). Když pak chceš vytáhnout informace o zákazníkovi Pepovi, můžeš si dát šlofíka, než to DB mašina poskládá dohromady. A my se to musíme naučit jako ten „správný a čistý“ postup. O nerelační databázi asi nikdo neslyšel. Jeden by brečel.

Výborný článek, musím s ním souhlasit. Mně vysoká škola rozhodně nenaučila učit se. Spíš jsem všechny předměty procházel tak nějak v pohodě bez velké námahy.

Jako hlavní přínos vysoké školy beru zjištění, že se tím oborem rozhodně nechci živit.

Uzivi se kazdy, kdo neni uplny pitomec. Kdyz ma vlohy pro webovyho programatora (a trosku ho to zajima), uzivi se tak i bez jakekoli skoly. Ovsem dnesni doba snad uz neni jen o tom „se uzivit“. A v tom pak mezi lidmi s VS a bez ni vidim (statisticky) veeeliky rozdil.

Ani nevim, jestli tohle znamena, ze s clankem souhlasim nebo ze ne:)

Ak si ktokolvek osvojil popisovanu predstavu (v clanku) a este nenastupil na vysoku skolu, tak by ani nemal. Je totiz prilis naivny, to by nevadilo ale je aj prilis neschopny pochopit zmysel skoly a uz vobec nezvladne nic z nej vyuzit vo svoj prospech.

aby ma nikto zbytocne nenapadal len preto, ze nepochopil napisane: vysoka skola je dobrovolny podnik Vyhlasenia, ze vsetky VS resp. kazdy, co akukolvek VS vystudoval iba zmarnil cas su len pausalizovana hlupost
Pokial si si z vysokej skoly odniesol trebars iba schopnost sa cez noc nadrilovat na skusku, tak si ziskal nejaku skusenost. A to je ta najmensia vec, ktoru dokaze obsiahnut kazdy ako nejaky z dovodov. Iste, teraz mi dvesto ludi napise ako su toto oni schopni urobit kedykolvek a k tomu skolu nepotrebuju. To su presne ti, o ktorych som pisal pred chvilou Nevies na co ti to bude, nejdes tam. Nic zlozite
Ak ide konkretne a vyhradne o webdizajn – prepacte, toto je taka profesia, u ktorej sa vyuzivaju len derivaty inych vedomosti, ktore MOZES ziskat trebars na VS. Ale nieco ako „vysoka skola HTML a CSS“ sorry, smejem sa 

nieco ako… „Vysoka skola projekcie Mostu Hrdinov Dukly v Bratislave“
alebo „Vysoka skola projekcie Skody Octavia“ LOL :)

Co mi dalo studium VŠ:

• velké množství volného času na podnikání a seberealizaci
• díky vysoké koncentraci chytrých lidí (profesoři i studenti) jsem si ujasnil, co je to konkurence a co je to kolektivní dílo 
• našel jsem na škole spoustu dobrých (dnes už obchodních) kontaktů
• naučil jsem se lépe prezentovat (a obhájit) své výsledky
• období studia bylo zábavné a velmi inspirativní
• naučil jsem se pracovat v byrokratickém prostředí

Co mi studium na VŠ nedalo:

• titul (studoval jsem 4 roky a školu pak sám opustil)
• jistotu, že už mám „dostatek potřebných znalostí“, tu nebudete mít nikdy

Často se uvádí, že pro velmi dobré úrovně v nějakém oboru je potřeba se mu věnovat 10 roků (nebo 10 000 hodin). V případě programování o tom píše např. Peter Norvig – http://www.norvig.com/21-days.html – je to platné i pro webdesign, stačí nahradit slovo programování.

Když se sečtou přednášky, cvičení a úkoly řešené na vysoké škole, tak se dostanete maximálně k polovině potřebného času na vzdělání v oboru, obvykle ale asi ke čtvrtině. Část předmětů má smysl pouze pro ty, kteří se jinak specializují v rámci oboru. Některé předměty jsou zbytečné pro všechny.

Mne by více zajímalo, jaké předměty by měl studovat webdesigner – zkuste napsat 30 předmětů (6 semestrů po 5 předmětech), které by jste navrhovali do bakalářského studia. Zkoušel jsem to, a na konci jsem zjistil, že těch specializačních na webdesign bylo méně než třetina.
Větší část předmětů lze zařadit pod obecné vzdělání v informatice (algoritmy, programování, analýza a návrh IS, databáze, počítačové sítě, řízení softwarových projektů, …) či pod obecné vzdělání ekonomů (marketing, účetnictví, řízení týmů, obchodování na Internetu, statistika, …).

Souhlasím se článkem a to tak nejen ve webdesignu i v jiných oborech. Titul (vysokou školu) zvládne udělat každý kdo má aspoň trochu inteligence a času.

Nejhorší je, pokud po si někdo na titulu přehnaně zakládá, začne si myslet „mám titul, všechno umím, jsem nejchytřejší“, zasekne se na místě a není schopný se zlepšovat. Bohužel znám takových spoustu.

[36] přesně o tom je webdesign – mmj. i o statistice a řízení 

[34] zaujalo mě, že článek jde pochopit i jako: „Nechoďte na VŠ“. Naopak – jděte na VŠ, ale taky u toho něco dělejte, protože VŠ sama o sobě nestačí.

>> Vyhlasenia, ze vsetky VS resp. kazdy, co akukolvek VS vystudoval iba zmarnil cas su len pausalizovana hlupost

Zcela souhlasím. Ani to jsem nikde nenapsal. Pokud bude student jen studovat, tak to bude mít důsledky. Navíc celý článek vztáhuj prosím jen k webdesignu. V ničem jiném se nevyznám. 

Souhlasím s článkem, studium na univerzitě (zejména tedy technických oborů) má především ty přínosy, které nesouvisí přímo se studiem…

Jako hlavní benefit své „alma mater“ – VŠE – vidím výrazný nepoměr mezi počtem studentů a studentek 

Pro mě byla škola důležitá hlavně předměty, které sice přímo nevyužívám, ale jsem hrozně rád, že je na pozadí mám – Složitost algoritmů, Datové struktury, Stromy, Logika, Funkcionální programování, …

Co se týče té praktičtější stránky, tak nelze udělat nic jiného, než pozvat experty k tomu, aby na VŠ učili. Samozřejmě je k tomu dobré být na škole už nějak zaháčkovaný, ale tuto úlohu může splnit i nějaký kamarád student.

Já učím na Matfyzu půlku předmětu Internet, kde říkám o HTML, CSS, JS, PHP a SQL sice úplné základy, ale snažím se zavadit i o ty hlubší věci (přístupnost stránek, znovupoužitelnost kódu, bezpečnost, zohlednění výkonnosti).

Ani nevím, jestli za to dostávám něco zaplaceno (asi trochu jo), ale beru to hlavně jako splacení toho, co mi škola dala.

A nebál bych se apriori odmítnutí, podle mě jsou praktičtějším věcem na školách přístupní – třeba VŠE má docela dobrou pověst, ale jistě i další školy.

Když jsem studoval VŠ, všechny předměty jsem snadno rozdělil do dvou kategorií: buď to byly předměty, které mě nezajímaly, a na ty jsem samozřejmě nechodil, protože plýtvat časem na něco, co mě nezajímá, je nerozum. Jen jsem se naučil na zkoušku, udělal ji a zapomněl.

A nebo to byly naopak předměty, které mě zajímaly, ale tam jsem velmi záhy zjistil, že už probíranou látku znám, a tudíž také nebylo zapotřebí na ně chodit, stačilo jen udělat zkoušku (na kterou se tentokrát navíc ani nebylo prakticky zapotřebí učit).

Ty předměty u mě byly tak v poměru jedna ku jedné.

Přesto samozřejmě má cenu studovat VŠ. Je to totiž škola, kde se naučíte tu nejdůležitější a nejpraktičtější věc do celého následujícího života:

Získat z minima maximum.

Totiž na vysoké škole nic neokecáte, výsledky tam musí být, zkoušky a státnice musíte udělat, občas sice může pomoci štěstíčko, ale nelze na to spoléhat. Na to všechno můžete samozřejmě celou dobu dřít a šrotit, ležet v knížkách a ke zkouškám Vás budou spolubydlící odnášet, a nebo použijete hlavu a najdete způsob, jak mít výsledky a přitom si užít, bavit se, prostě mít co nejlepší poměr cena / výkon. A protože teprve na vysoké škole jste sami za sebe, zodpovědní, bez dohledu rodičů, když výsledky nebudou, tak školu nedokončíte, tak teprve na vysoké škole se tu efektivitu můžete skutečně naučit.

Nic lepšího mě vysoká škola nenaučila.

Skvely clanek ktery naprosto vystihuje muj nazor na ceske skolstvi! Souhlasim ale s michalem, te se neda porovnavat uroven a zkostnatelost ceskych skol se zahranicnima. Ja jsem mel moznost studovat po roce v usa,nemecku a spanelsku a urcite bych tyto zeme nehazel do jednoho pytle s cz skolstvim. V usa je prestiz ucit a lide to delaji aby prenesli zkusenosti dal, kdezto u nas je kategorie ucitel VS jakp povolani coz je dle me spatne. Postupoval bYch tak ze by si vys skol profesori meli nejdrive odpracovat tak deset let ve firmach a pak si udelat kurs pedagogiky.

Myslím, že nejlépe to vystihl Jirka Kosek [25]. VŠ(E) by měla dát člověku zejména ekonomický a podnikatelský rozhled, který občas poměrně úzce zaměřeným webdesignerům chy­bí.

Tu poslední větu bych vlastně změnil: Nic užitečnějšího sebelepší vysoká škola vlastně ani naučit nemůže.

K tématu určitě doporučuju přečíst článek mého společníka z firmy Davida – http://blog.onlajny.cz/?…

VYstudoval jsem počítačové modelování ve vědě a technice na katedře fyziky a i když je to v praxi neuplatnitelné (v ČR existuje pár pozic), tak mi VŠ dala dost.

1. zvládání věcí včas a ve stresu
2. fyzika + matika + programování naučí člověka pořádně myslet
3. ten titul se taky hodí

Cenu to nemá, jinak docela souhlas.
Titul je přežitek, který bude mít menší a menší význam, pak možná dojde k nějaké větší reformě veřejného školství.

Mnohem větší smysl vidím v soukromých projektech typu HyperIsland, kde studium trvá tuším pouze rok a je díky tomu mnohem snáze aktualizovatelné.

Jste tady sami vysokoskolaci, ja jsem jeno vyucenej mechanik. Ale pocitace mne vzdycky zajimali. Zacinal jsem na Didaktiku, pak prisla 386, 586, dneska mamHP compaq a G1. Zajímám se hlavne o SEO a zpetny odkazy. Ale myslim si, ze s vyskou, nebo aspon SS bych byl dneska mnohem dal (bude mi 40).

Souhlasím a podepisuji v plném rozsahu.

ja myslel ze na VS se chodi, aby clovek nemusel delat webdesignera:)

Zdravím, na výšce, kde se Phdr. učí dva semestry „Tvorby webových stránek“, kde poslední půl semestr je věnován PHP, kde „Databáze“ učí postarší pán, který při své vlastní přednášce spí a svá skripta se snaží roztáhnout nic neříkajícími frázemi mimo téma, naseká do nich hromady chyb, tam, kde z programovací praxe proberete pouze 2 programy v Pascalu, 1 v Delphi, C++, Javě a C#, se nedá dělat nic jiného, než najít si svůj vlastní prostor pro získávání znalostí a zkušeností.
Osobně musím přiznat, že krom předmětů stylu „Teorie grafů“, „Jazyky a automaty“ a dejme tomu „Databáze“ (pouze kvůli kantorovi je zde ‚dejme tomu‘) mi dala výška jedno. A to je prostor, zejména při řešení diplomové práce, kdy jsem měl možnost řešit opravdový problém svým vlastním způsobem, nacházet slepé uličky i řešení, zjišťovat, jak dlouho mi vlastně co trvá apod.
Kdyby se ve společnosti titul neřešil, řekl bych, že výška je ztrátou času, který jsem mohl věnovat samostudiu ve větší míře, než jsem to dělal.

Webdesign je a hlavně bude řemeslo. To by se nemělo učit na VŠ, ale na učňáku.

Jinak souhlas s článkem.

Yuhů – to je velmi zjednodušený pohled. Do webdesignu z mého pohledu patří i analýza a návrh systémů, statistika (kvantitativní uživatelské testování), marketingové strategie, apod. Tj. NE, webdesign nepatří na učňáky, ačkoliv faktický výkon je více řemeslo než umění.

Každopádně webdesign brán POUZE jako řemeslo bez dodatečných vhledů a komplexnějšího záběru může mít průměrně úspěšný výsledek, ale ne trhák, který obrátí byznys klienta ke hvězdným výšinám.

Je to velice smutné jak někteří vysokoškoláci tady obhajují jak jim škola pomohla k učení viz. pan Ladislav Prskavec. Pokud někdo nedokáže přemoci kopr bez školy měl by se nad sebou hodně zamyslet. Navštěvuji pravidelně vysokou školu v Lednici už od 5 let a jedno jsem se o vysoké škole dověděl.

1. Velká část studentů jsou lidi kteří potřebují studium díky své práci aby o ní v žádném případě nepřišli (zaměstnanci státu, bank atd.)
2. Pak jsou to lidé co si myslí že jim vysoká škola něco dá. Viz. moji spolužáci co si myslí že VUT z nich udělá ijtáky a přitom mají problém zacházet s Windows.
3. Pak tu máme sociální řádu lidí co chtějí titul jen proto aby ho vůbec měli.

Neříkám že je to vždy pravda ale za tu dobu co jsem zažil na vysoké od dětství můžu říct že tito lidé mají stejný problém si najít prací a když ji dostanou tak za plat středoškoláka.

Ze svým výučním listem Zámečník jsem na tom v prací kde programuji 100% lépe než moji exspolužáci, kteří mají za sebou VUT.

Tohle je můj osobní pohled na věc a rozhodně ho nechci někomu vnucovat.

Odkaz na tento článek vyšel na Zdrojáku href=„http://­zdrojak.root.cz/zpra­vicky/ma-cenu-chodit-na-vs/“ rel=„nofollow“>http:/­/zdrojak.root­.cz/zpravicky/ma-cenu-chodit-na-vs/ a něco sem z diskuze pod tou zprávičkou přidám.

Pokud Jan Řezáč s naprostou jistotou vi, ze se az do smrti bude chtit zivit tvorbou webu, tak at na VS nechodi. href=„http://­zdrojak.root.cz/zpra­vicky/ma-cenu-chodit-na-vs/12939/vlakno/“ rel=„nofollow“>http:/­/zdrojak.root­.cz/zpravicky/ma-cenu-chodit-na-vs/12939/vlakno/
Podle mého názoru zajímavý postřeh, já bych v takovém případě na VŠ asi nešel.

Dál přihodím něco svého, částečně je to i na Zdrojáku:

Vždy se najde nějaký obor, o kterém člověk moc neví. (To bych prohlásil za axiom.) Pokud ten obor člověka zaujme (obecně nemusí), pak se mohou najít i takové předměty, které člověka baví a u kterých mu stojí za to jít i na přednášku. Ale chce to vědět, co člověk chce. Pokud takový obor nenajde, škola ho víc nenaučí a naučit asi nemůže. (Reaguji na to, co je zde [42].) Já jsem takový obor, doufám, našel.

Zrovna na FI MUNI je pěkný výběr oborů už na bakalářské studium. Jen si vybrat ten pravý… Pokud člověk něco zná a chce něco z té školy získat, možná pro něj obory ze aplikované informatiky (kterou Filosof skutečně studoval href=„https:/­/is.muni.cz/o­soba/140493“ rel=„nofollow“>https:­//is.muni.cz/o­soba/140493) nebudou to pravé. A závěrečná práce, řekl bych, potvrzuje poznámky „Co si vybral, to má.“. Srovnám-li téma s tématy některých maturitních prací (svojí i některých spolužáků), myslím si, že ty maturitní práce budou mnohem zajímavější.

Já zatím nemám dlouhodobější zkušenosti. Ale evidentně není problém se tam setkat s člověkem, který dostal dobrý nápad a potřebuje někoho, kdo jej bude spolu s ním realizovat. To se mi stalo velmi brzy. Určitý přínos bych viděl i v Úvodu do funkcionálního programování, který mě naučil, jak mohou být funkcionální jazyky zajímavé. (Dříve jsem ochutnal Scheme, ale Haskell je mnohem zajímavější.) Že to nelze využít? Díky Haskellu mě napadlo sestrojovat „seznam prvočísel funkcionálně ve Scale"https://g­ist.github.com/656538 tak, že se to velmi podobalo Haskellovské verzi href="https:/­/gist.github.com/646475“ rel=„nofollow“>https:­//gist.github­.com/646475 . A myslím, že se Scalou se ještě setkávat budu. A matika se uplatní při návrhu něčeho složitějšího.

Existují i situace, kdy se člověk diví „Co to má být?“. Ale na to si pamatuji spíše z informatiky ze ZŠ a G((Tady si zasevzpomínám na MySQL.)), na VŠ jsem to zatím zažil jen jednou, kdy nám cvičící ukazoval učebnicovou chybu ""+book.author. Ale říkám, to je na VŠ snad jen výjimečné a chce si to vyfiltrovat.

Jinak, pro představu o mě, FI MU teď studuji: https://is.muni.cz/osoba/374423

No komentáře vždy zajímavější než článek. (Není to kritika článku, ale pochvala komentujících) Řekli jste prakticky vše, ale ještě jednu věc Vám VŠ bezesporu dá:

Je to jedno velké rétorické cvičení s inteligentními lidmi, kteří se nenechají tahat za nos (profesoři). Pro mě mimo jiné, bylo toto velmi přínosné, neboť když bylo třeba ukecat profesora, natrénoval jsem pro můj obor marketingu rozpoznání cílové skupiny, motivačních prvků a psychologie jejich myšlení k následnému ovlivnění. Na vyjednávání a rétoriku se v podnikání zbytečně zapomíná. A znám spoustu programátorů (i jiných profesí), kteří jsou skvělí, ale neumí se prodat…

Ještě doplním: Tím komentářem k závěrečné práci nemyslím, že by byla práce jako taková špatná. Spíše bych řekl, že to poukazuje na přístup „Tak to nějak pohodově udělám.“. Prostě žádné překonávání výzev (aspoň mi to tak přijde). Tím nekritizuji práci jako takovou, spíše chci říct, že s tímto přístupem ta škola opravdu nemusí mnoho dát.

Hehe. Prošel jsem zběžně komentáře na Zdrojáku a jsem rád za všechny komentátory na tomto blogu. A o řád více nezávidím Arthurovi.

[58] Když už se tu probírá odborné hodnocení mé diplomky, tak by mě docela zajímalo, jak jsi přišel ke svým fundovaným závěrům a srovnání se svou maturitní prací. Četl jsi ji? Pro mě byla všechno možné jen ne „tak to nějak pohodově udělám“ – to bych zvolil zcela jiné téma i přístup. Ale chápu, že zajímavost je natolik neurčitá, že se na ni dá nalepit cokoliv jakkoliv.

Yuhu:

Ja se naopak domnivam, ze design pro web na VS rozhodne patri, uplne stejne jako napr. produktovy design (design webu ostatne neni nic jineho), architektura nebo psychologie.

Co se tyce html, css, SEO a technik a technologiich obecne, to je to same jako kdyz se stredoskolaci ze stavebky uci kolik meri cihla a jak namichat beton.
Tohle je, bylo a bude remeslo, takze v tomhle souhlasim – ale ty rozmery cihel z nich jeste architekty nedelaji.

Udelat web muze i ten 13 lety zakladoskolak, coz z nej ale jeste nedela webdesignera.

Na spouste mist bylo mnohokrat diskutovano kdo je a kdo neni „webdesigner“ a co by takovy clovek mel umet a ja jen natuknu:

Pro dobry navrh webu (potazmo jakehokoli interaktivniho systemu) je dulezite:

• rozumet psychologii, emocim, jejich puvodu a ucinku na rozhodovani
• mit znalosti vizualni komunikace a grafickeho designu
• mit znalost vyzkumnych metod a analyzu vysledku (treba pri metodach goal-driven designu – contextual enquiry atd.)
• rozumet principum user-centered designu, umet je pouzit a analyzovat vysledky (tady spada mimo jine i pouzitelnost a pristupnost)
• rozumet marketingu, principum reklamy a tvorby strategie
• ostatni jiste radi doplni

Jiste, vsecho tohle obvykle nedela jeden clovek. Ale jsou takovi, kteri ty znalosti maji a to vetsinou byvaji opravdu dobri designeri.
Dovedu si zive predstavit vysokoskolsky kurz zamereny na vyse jmenovane. Tohle je rozsah rozhledu pro ty, kteri nechteji delat „webdesignery“ po cely zivot.

Takze ano, html, css, SEO atd. (doplnte nazev jazyku, technologie popr. graficke aplikace) jako hlavni studijni obor ne.

Design ano.

[58] OK, možná si to budu muset lépe pročíst, ale aspoň podle tématu mi to nepřišlo jako nějaká výzva. Já v maturitní práci modifikoval bytecode podle daných pravidel (tak, aby to bylo maximálně univerzálně použitelné), ačkoli pro mě bytecode předtím byl jen „tím, co mi vyplivně kompilátor“. Viděl jsem od spolužáků i další věci jako třeba nějakou simulaci fyziky.
Uznávám, že moje srovnání nebyla nějaká hloubková analýza, na tu jsem si nenašel čas.

Ale hlavní myšlenka byla v tom: Pokud tam nejdu jako nezkušený, proč si brát aplikovanou informatiku? Tím komentářem o závěrečné práci jsem to jen doplnil.

Co dodat, proste jsi chodil na spatnou skolu a mas chybne ocekavani.

„programátor pro web, SEO expert, webdesigner, webový analytik, koder, webový marketér“

Na to nekdo potrebuje vysokou? To je jako psat, ze vysoka z vas neudelala dobreho zavodnika aut.

Vysoka je od toho, aby vam dala zaklady pro budouci vedeckou praci. Napriklad VYTVARET programovaci jazyky, ktere pak budou ostatni pouzivat. Ono to PHP nevzniklo samo od sebe, nekdo ho musel vytvorit a nekdo jiny ho pouziva. Analogie k autum – nekdo auto navrhne (vysokoskolaci) a pak s nim nekdo jezdi. Takze jako SEO vysokou nepotrebujete, ale az bude nekdo vytvaret PHP6, tak to bude urcite spousta vysokoskolaku.

co mi dala vysoka:

1. Naucil jsem se, ze veci se neustale meni a vyviji a ja muzu byt jeden z tech, co je bud meni a udava smer a nebo muzu nasledovat.
2. Skvely teoreticky zaklad pro dalsi vzdelavani. Tech 6 semestru matematiky opravdu k necemu bylo, dokonce i ten jeden semestr ekonomickych metod jsem nakonec v praxi vyuzil, a ze me ten predmet sakra nebavil.
3. Poznal jsem skvele lidi, at uz studenty nebo vyucujici, kteri jsou dnes velmi uspesni (studenti) a nebo stale uznavane kapacity v oboru (vyucujici)
4. Poznal jsem, ze kdyz na sobe nemakate, tak z vaa nic nebude – viz jeden student PhD., ktery byl muj cvicici a o probkematice nevedel nic. Obcas se cerna ovce najde.
5. Na stredni mi rikali, ze uz vse bylo vymysleno a ze nic noveho uz vymyslet nejde. Na vysoke mi rikali, ze skoro nicemu nerozumime (jako lidstvo) a ze spoustu veci musime jeste pochopit a vymyslet.
6. Skvele moznosti studia v zahranici

Takze ma cenu studovat vysokou? Zalezi, co v zivote chcete delat. Chcete byt jen moderni tesar = web designer a nebo vynalezce/vedec?

Jinak silne nesouhlasim s casti o tom, ze diky krizi prestaly firmy davat vysokoskolakum benefity. My jsme i pres krizi nabirali, uz mene, ale o to vice jsme si vybirali a bez VS lidi nemeli sanci.

V Anglii je celkem zajimava vec a to je tzv Chartered Engineer. Kdyz udelate VS, tak potrebujete dalsich 5 let praxi ve vyzkumu, abyste mohli byt Chartered Engineer. Az kdyz jste chartered, tak to ma vahu. Bez toho jste jen polovicni VS.

Díky za komentář. Já s tím tvrzením také silně nesouhlasím a proto o tom vůbec nepíšu. 

Tak tu poznámku o závěrečné práci víceméně beru zpět, ale poznámka o aplikované informatice zůstává – proč si v takovém případě volit aplikovanou informatiku?

Ještě k diskutujícím, kteří nadávají, jak jejich škola byla lehká a o ničem: tak proč jste na ní šli a trávili tam několik let svého života, když i u nás jsou školy co za to stojí?

To je jak úmyslně šlápnout do jediného psího exkrementu na chodníku a pak nadávat na zbytečnost ulic…

[65] hehe, v takovém případě se i zbytek tvých příspěvků zařazuje mezi výkřiky bez uvážení (což není úplně dobré, pokud si tu chceš budovat nějaké jméno).

K aplikované informatice – a v čem je ten kruciální rozdíl od teoretické? Na obou máš omezené pemzum povinných předmětů a zbytek si volíš sám (a je tudíž jen na tobě jak se budeš profilovat). Nevím jak se to liší teď, před 6 lety byla teoretická informatika vhodná leda pro budoucí PhD (a obory nebyly). Vzhledem k webdesignu byla tedy aplikovaná blíže a přitom obě zcela mimo.

Takže – který obor bys doporučil budoucím webdesignerům? 

>> tak proč jste na ní šli a trávili tam několik let svého života, když i u nás jsou školy co za to stojí?

Supr. Která to je? (ptám se jako webdesigner, nezajímají mě skvělé mediny)

Naprosto souhlasím. Přesně jen kvůli titulu jsem na vysokou šel, protože jsem viděl, že ve webdesignu a programování rostu sám od sebe poměrně konstatntí rychlostí už několik let. A samozřejmě se mi to po prvním ročníku potvrdilo, že na nic jiného než na titul to nebude. Proto jsem si vybral ekonomicko/in­formatický obor abych spíše získal základy v tom jak své úsilí prodat :) a v designu a programítorství pokračuji sám svym tempem :)

File, díky moc za inspirativní čtení. Pomohl jsi mi vybrat téma seminární práce z pedagogiky ;)

Honzo, komentáře jsem nečetl, ale s tvým textem souhlasím. A netýká se jen IT/webdesignu a podobných. To je celoškolský (celospolečenský) problém. To říkám, jako člověk, který vystřídal tři VŠ jako student a cca dvacetkrát se ocitl i v roli opačné.

Trochu čudný predpoklad (avšak „trendy“ v oslovovaní nových študentov pre VŠ nepoznám, takže je možno potrebný), kvôli ktorému moja reakcia nemôže byť: „ha, nepravda!“, avšak hoci mi MFF netvrdil, že budem vedieť hocičo z vymenovaných (od programátora pre web atď), dovolím si tvrdiť, že podporných predmetov je tu mnoho a tým nemyslím viac ako 2.

Tak samozrejme, základy sa človek môže naučiť v premete Internet – ako už spomínal jeho vyučujúci Jakub Vrána v 41 . Ďalej sú ako „pokračujúci“ predmet Technológie vývoje webových aplikací, mali sme aj HTML5 Učil to Ondra Kučera. Ale to nie je všetko, čo využijem pri tvorbe pre web – objektové programovanie je využiteľné dobre v PHP, aj Javascripte. SQL tu človek tiež nájde v príslušných predmetoch (na Bc. minimálne 3 – som si istý, že mnoho samoukov bude používať tak základné veci ako join a group by na optimalizáciu svojich dotazov…). XML tu má svoje predmety. Na magisterskom štúdiu – sémantický web, protokoly aké sa využívajú v sociálnych sieťach, či iných zdrojoch. Ani nespomínam Introduction to colour science (ok, tak predsa), ktorá je vhodná pre webdesign – napr. jedna z tém bola aké farby a prečo môžu splývať farboslepým ľuďom. A je tu (aspoň bola, teraz už neviem), kopa praktík – z PHP, Flashu, Photoshopu…

Určite som na kopu ďalších ešte nenarazil, či nespomenul. Áno, to sa človek môže všetko naučiť asi aj sám z webu a bez sprievodnej matematickej analýzy , ale myslím, že kto chce si na MFF nájde extrémne veľa predmetov, ktoré sa mu budú hodiť. Je tiež pravda, že najlepší prístup pri nových trendoch a technológiách je pri „referátovej“ časti prednášok (spracovaných študentami napr. za zápočet), takže takým spôsobom sa dá držať krok imho celkom úspešne.

[67] No jo, někdy méně znamená více.

Vypadá to, že máme asi trošku jiný pohled na věc, což ale nemusí být na škodu. První věc je: Cos od té školy kromě titulu očekával? Není problém zde? Pokud's tam šel s přístupem „dostanu titul a nějaké vzdělání“, pak sis možná stanovil svoje cíle málo podrobně na vhodné rozhodnutí. (Možná to tak nebylo, nevím, s jakým přístupem's tam šel.) Píšu to proto, že to zatím tak trochu vyznívá „Uměl jsem web, šel jsem na VŠ a pak jsem dělal web.“ (zjednodušeně řečeno), což nabízí otázku „A proč jsi šel na VŠ?“.

Jak jsem psal, pokud bych chtěl zůstat u webu a PHP, asi by mě toho na VŠ moc netáhlo – získat práci na plný úvazek by problém být neměl (vím, kam bych šel, aniž bych tyto možnosti zkoumal). A ten titul by mě až tak nelákal.

Já se na to ale dívám jinak: Teď nevím, co přesně chci dělat. Webu se nebráním, ale chtěl bych mít možnost se trhu práce přizpůsobovat a do jisté míry si na něm i vybírat. Teď se třeba začal rozvíjet trh s mobilními aplikacemi. Situaci třeba za deset let mohu teď těžko odhadnout. Nejspíš na webu bude taky nějaký nemalý prostor, ale může se tu objevit něco zajímavějšího (a třeba i lépe placeného). Jaké bych měl možnosti bez VŠ?

Myslím, že s aplikovanou informatikou bych měl menší možnosti se přizpůsobovat. Neříkám, že musím dělat něco ohledně umělé inteligence nebo NLP (i když i to může být zajímavé), ale přístup v teoretických oborech bude asi mnohem lépe umožňovat se přizpůsobit („Takto je to obecně, aplikujte si to sami.“).

Obor matematická informatika by byl asi taky zajímavý, ale řekl jsem si, že nemálo matematiky budu mít tak jako tak, takže jsem se rozhlížel jinam.

Který obor bych doporučil budoucím webdesignerům? Toť otázka. Pokud se člověk na to cítí již před VŠ, je možná otázka, jestli mu VŠ může něco dát, pokud se v životě nechce věnovat jinému oboru. Pokud ne, pak nevím – nehledal jsem, nebyla to moje situace. Nevylučuji, že je takových škol málo.

Ještě bych dodal, že mé otázky nejsou myšleny jako sugestivní, ačkoli to tak může vyznít, ale skutečně by mě zajímala odpověď.

Kdy by se měl člověk rozhodnout, co chce v životě dělat? Já to udělal na gymplu, což mi pak ušetřilo spoustu problémů – akorát jsem si nedokázal představit, co bude na VŠ následovat. Ale je fakt, že kdybych to věděl, tak tam stejně půjdu znova – i přesto, že jsem od prváku pochopil, že to, pro co jsem se rozhodl, mě škola nenaučí. A neměl jsem pocit, že by to bylo někde lepší, takže jsem zůstal. Škola mi dala čas, který jsem potřeboval, abych rozvinul svoje schopnosti a pár užitečných věcí navíc.

>> Jaké bych měl možnosti bez VŠ?

Těžko říct. Záleží na tom, co bys uměl a co bys chtěl dělat. To, co se snažím říct článkem je to, že VŠ ti ke vzdělání ve tvém oboru může být dost houby platná. V čím dříve se rozhodneš, který výsek oboru si vybereš, tím více budeš umět, až odejdeš ze školy.

>> Teď nevím, co přesně chci dělat.

To je zcela v pořádku. Dnes. Otázka je, jak dlouho otálet s rozhodnutím.

>> Myslím, že s aplikovanou informatikou bych měl menší možnosti se přizpůsobovat.

Možné to je. Otázka zní – je lepší se specializovat dříve nebo později, popř. každou chvíli specializaci měnit? Já tvrdím – čím dříve, tím lépe.

>> pokud se v životě nechce věnovat jinému oboru

Tím se ohání spousta lidí a je to poněkud krátkozraké. Reálně nikdo neví, čím vším nakonec v životě bude. Pravda je taková, že se můžeš spoustě oborů věnovat bez ohledu na to, co vystuduješ. Rozhodují schopnosti a rozhled, ne škola. Má žena je kupříkladu veterinární lékař, skoro PhD a dělá psychoterapeutku. Věděla, co chce dělat v tvém věku? Ne. Bylo to zahozených 10 let studia? Ne. 

O svém směru jsem se rozhodnul již hodně dávno, jen nevím, jestli budu dělat například web, nebo jestli půjdu třeba někam do oblasti bezpečnosti, nebo třeba budu vyvíjet JIT nebo…

Dost možná toho chci za život vyzkoušet více (i když zdaleka ne všechno), než že bych se musel za každou cenu úzce specializovat. Samozřejmě, nechci jít do opačného extrému, kdy bych uměl od každého trochu a celkově kulový.

„V čím dříve se rozhodneš, který výsek oboru si vybereš, tím více budeš umět, až odejdeš ze školy.“
Na druhou stranu pak budu mít menší možnosti měnit svoje rozhodnutí.

„Otázka je, jak dlouho otálet s rozhodnutím.“
Možná to vidím trošku jinak. S tím, co umím, se mohu rozhlížet po trhu práce a něco zajímavého si vybrat. V případě extrémní specializace nebudu mít velký výběr. V případě „znám všechno, ale do hloubky nic“ asi těžko najdu dobré uplatnění. Chce to vhodně zvolit kompromis. A v takovémto případě se mohu rozhodnout víceméně kdykoli. A klidně v budoucnu rozhodnutí měnit.

„Tím se ohání spousta lidí a je to poněkud krátkozraké.“
Naprosto souhlasím. V tomto duchu je z velké části celý tento příspěvek :)

Rozhodnutí se dá změnit vždycky (ano, skutečně – i když to někdy tak nevypadá). Z mého pohledu je lepší mít co měnit než mít prakticky prázdné ruce. Ale myslím, že si rozumíme a můžeme za pár let pohovořit z jiné perspektivy.

Ano, prázdné ruce jsou druhý extrém, kterému se chci vyhnout.

Díky za článek, se kterým naprosto souhlasím. Rád bych napsal pár svých zkušeností ze studia (momentálně pořád student). České vysoké školství je bohužel jen o biflování informací do hlavy s minimálním možným budoucím užitkem. Aspoň takovou zkušenost mám já a lidi v mém okolí z jiných škol.
Po 2 letech na VŠB mi škola nedala absolutně nic z oboru, který studuju. Je sice pravda, že studiu moc nedávám, ale je to taky z důvodu nulové motivace se předmětům věnovat více, než je nutné pro připuštění ke zkoušce – a to mě samotného mrzí. Dokonale to vystihl kolega tím, že na českých VŠ se bohužel nedebatuje nad problémem, ale je známo jedno řešení a žádné jiné se nepřipouští. A je to tak … Studuju marketing a obchod a pokud se mi podaří školu zdárně dokončit, bude mi docela trapné vydávat se za marketéra. A to je špatně.

[78] Mé zkušenosti se studiem na FI MU jsou naštěstí (aspoň zatím) jiné.

„České vysoké školství je bohužel jen o biflování informací do hlavy s minimálním možným budoucím užitkem.“
Nemám ten pocit. O biflování byly některé předměty na gymnáziu a základce, tady ne. Já s bezcílným biflováním mám dost problém.

„nulové motivace se předmětům věnovat více, než je nutné pro připuštění ke zkoušce“
Já se motivován být cítím, ale je otázka, jak moc je to školou. Jestli to není spíše tím, že mě to zajímá. Jak by vlastně škola k tomu měla motivovat? Napadá mě možnost získat práci v oboru nebo stát se cvičícím, ale nějakou práci mám a cvičícím být moc netoužím.

„je známo jedno řešení a žádné jiné se nepřipouští“
To možná platilo tak na základce. Na střední a gymplu to nepozoruji.

Není to tedy spíše problém konkrétní školy?

Programování jsem se začal učit v Basicu v 7 letech na Commodore 64. Druhý stupeň jsem byl na rozšířené výuce informatiky (tj. z Basicu na Pascal). Na střední jsem šel na klasický gympl, za to jsem hrozně rád – přítomnost holek na mě měla rozhodně pozitivní vliv (ve srovnání s kamarády z průmky :).

Už na tom druhém stupni ZŠ jsem sám vzdělával a to byly tehdy dřevní doby internetu – připojení jsme měli jenom na jednom a člověk se musel psát na rezervační listinu, aby ho mohl použít. V té době ještě snad dominovalo Yahoo :)

Na gymnáziu jsem v tom pokračoval, už zcela mimo školu (kde se informatice věnoval asi jeden předmět v prvním ročníku). I když nejsem původem z Prahy, tak jsem si našel práci v pražské webové agentuře. Externista, bez zkušeností a ještě mě obírali. Inu, naivita mládí :) Pak jsem přešel na živnostenský list, dělal jsem nějaké melouchy a přišla VŠ. Ještě se zmíním, co tomu předcházelo.

Na gymplu jsem se rozhodl, že budu stavět jaderné reaktory. Absolvoval jsem Fyzikální týden na FJFI, kde jsem se zabýval kvantovým šifrováním. Byl jsem nadšený! Další rok jsem byl na měsíční letní stáži v Nových Hradech, kde jsem se zabýval biofyzikou. Těšil jsem se na dělání vědy a VŠ, s tím, že si třeba přivydělám jako externí webový vývojář.

Po prvním půlroce obrovského zklamání na VŠ (realita je dost rozdílná od slibů, pod kterými vás tam nalákají) jsem si našel poloviční úvazek v enterprise sféře, dělám v oblasti výměny leteckých informací. Tuze zajímavý obor.

Takže mi někdo řekněte, k čemu tu vysokou školu potřebuji. Jsem tam čtvrtý rok jen kvůli tomu titulu. V poslední době sice získávám trochu pocit, že se moje analytické myšlení o něco vylepšilo a že by na „vině“ mohla být VŠ, ale přátelé, na tohle by stačil roční intenzivní kurz „Řešíme problémy analyticky“ a ne X let „vzdělávání se“ na bakaláře. Neustále mi unikají obchodní příležitosti jen kvůli tomu, že nad tím musím trávit čas.

[18, Roman] >Jediné východisko, které bych zkusil byl IDM, kde bych rovnou absolvoval jak grafiku, tak nejspíš i foto. Jenom tam mě to táhlo, už z toho důvodu, že se pracovalo výhradně v programech adobe a nebyly tam další předměty, které jsou k ničemu.
> Zaplatil bych za rok 50litrů, ale co? Na výšce stejně zavedou školné, takže by mě to možná vyšlo i levněji s lepšími zkušenostmi.

> Nejsmutnější ale je, že IDM už nefunguje, což je opravdu škoda.

Já jsem IDM absolvoval (i vysokou) a byly to moc dobře investované peníze. Ředitelka na začátku uvažovala mimo jiné i nad tím, že to bude vysoká, ale kvůli vyžadované nepružnosti ze strany akreditační komise (dlouhé schvalování předmětů, schvalování na dlouhou dobu), do toho nešla, zvolila jiný formát. A dobře udělala.

Pěkný článek pěkně natvrdo řečený.