Vždycky mě dojme, když přijdu na webové stránky společností zabývající se webdesignem, která tvrdí, že její výtvory jsou sqělé, funkční a vyřeší všechny vaše problémy.
A tyto stránky
Používají tabulkový layout. Jsou složeny jen z obrázků či flashe. Mají v patičce nápis typu optimalizováno pro IE 5.5+. Nemají podtrhané odkazy. Písmo je v podstatě nečitelné, ale v IE si ho lidé nezvětší. A navíc mají nechutně vysoké ceny.
Co mě šokuje o něco více je fakt, že tyto společnosti podle všeho doposud prosperují – všechno je to zřejmě o ukecání zákazníka, který nemá tuchu, co si vlastně kupuje.
A ty jsi dokonaly?
Tedy
1) dělaji špatné weby
2) mají vysoké ceny
3) prosperují
No není to ideální konkurenční prostředí? Pokud jsi lepší, můžeš prosperovat ještě s vyššíma cenama, ne?
Takhle, oni prosperují proto, že dělají to co chce zákazník a profesionálové to nedělají. Profesionál se raději vzdá “zákazníka blbce”, než aby si kazil jméno.
Vzhlem k tomu, že jsem viděl pár zákazníku těhle společností mohu pouze tvrdit, že jejich zákazníci jsou často velmi spokojení. Je to něco jako šarlatánka co ti řekne, že jsi zdravý, ty jsi šťastný a za týden zemřeš na infarkt :) Ty šarlatánky taky prosperují a mnohdy líp než nemocnice ;)
Tyto firmy bohužel těží z neznalosti svých klientů. Jeden můj “klient” (nezabývám se webdesignem profesionálně, tak nevím, jestli ho tak mám nazývat) mi dodal PDF soubory letáků a řekl: Chci to mít na webu. Vůbec si neuvědomuje, že takhle to nejde.
Řekl bych, že velká většina klientů, kteří chtějí mít web, webu, přístupnosti, atd. vůbec nerozumí a jen chtějí být na webu a chtějí mít “cool” stránky. Nejlíp, když to bude hodně blikat atd. Údělem dobrého webdesignera je přesvědčovat je o tom, jak by to mělo být správně. Zmíněné firmy se o to nestarají a udělají třeba úplně nepřístupnou stránku plnou flashů, ale klient bude spokojen a firma dostane zaplaceno. Takhle to, bohužel, chodí.
[1]: ani zdaleka ne
[2]: to je fakt :-)
[3]: to je taky fakt
[4]: ano
lenze oni tych klientov, z ktorych prosperuju nemaju kvoli tomu, ze ich klienti nasli kdesi anonymne v katalogoch alebo podla odporucani. To su vysoko personalne vztahy a ide tam hlavne o to, ze ak uz firma v rozpocte ma vydavky na web, tak je tam clovek, ktory kseft nedohodi objektivne najlepsim ale minimalne “znamemu”, aby mal kseft ak nie este tak, ze dostane trebars slubeny benefit. Kazdy z nas by v pozicii cloveka vo firme, ktory robi “vyberove konanie” riesil svoje preferencie prave tak, ze najprv preberie moznosti personalne blizkych firiem a az potom priberie dalsie moznosti. A taktiez plati, ze tvoj dobry klient, z ktoreho kuka, ze ti dohodi dalsich moze od teba dostat kludne vyhodnejsiu pracu - napr. mozes sam od seba im kazdy rok robit redesign len kvoli tomu, ze ti dohodil sef tej firmy kamaratovu firmu.