Blogování kdykoliv o čemkoliv
Aneb můj blog odráží můj názor, který dávám světu na vědomí. I když je názor žbleptem. A je to dobře?
Nejsem psycholog, takže tento jev nijak nepopíšu, ale myslím, že se dotkne dříve nebo později každého blogera. Mám svůj názor na nějakou problematiku a ten dám vědět světu. Není v tom žádný problém – blog je tady přece kvůli mým názorům a nikoliv faktům. A čtenáři si rádi počtou o tom, co si myslím o atomové fyzice.
Potíž vidím v tom, že když se bude banda webdesignerů bavit o operacích nádorů, tak pravděpodobně nic přínosného nevymyslí a diskuse bude pouhou ztrátou času. Je hezké, že vím, jaké mají ostatní názory, ale názory nejsou fakta a ke spoustě článků pouhý názor nestačí.
Bloger by si měl tedy dle mého názoru ujasnit, do jaké míry může mít jeho názor na danou problematiku přínos pro čtenáře. Když se vyjádřím k tomu, co chápu pod pojmem webdesign, tak to bude mít pravděpodobně větší přínos, než kdybych teoretizoval o technologii zpracování vepřového masa.
Souvisí to i s odpovědností k ostatním (budou to číst lidé z vyhledávačů, kteří tomu mohou přikládat váhu) a odpovědností k sobě (když si to přečte někdo kompetentní, tak jsem od této chvíle v jeho očích blbem).
Váže se k tomu jeden citát (jehož přesné znění mi už vypadlo) – jestliže někdo fundovaně mluví o oboru, ve kterém nemá žádné vzdělání, tak lže. A postavit blogování na lži je dle mého nefundovaného názoru cesta do deníčkovského pekla.
Související
- jistý článek o homeopatii, na který odkazuje David vlevo nahoře
Komentáře
Myslím, že si to sice napůl vystihnul, jenže věčný problém internetu je jak ve více či méně anonymním prostředí zjistit jak moc je ten který člověk autoritou ve svém oboru. S tím se potýká i Wikipedie ;)
Každý si má právo psát o čem chce (konec koncu máme demokracii, že), ale neměl by svými mystifikacemi mást ostatní :) Třeba bude jednou možné články validovat na nějakém serveru, který bude ověřovat, jestli dotyčný opravdu má k tématu co říct a jinak se v prohlížeči zobrazí varování, že to může být kravina xD
Internet je prostě jen kupa hnoje, která se kydá a kydá. Najít něco erudovaného je umění. A kór o webdesignu. Bohužel, ten hnůj se vyskytuje i v knihách o webdesignu. Avšak zdaleka to neplatí jen v této oblasti.
Proto odborné blogy moc nečtu, pak bych se toho ještě mohl chytit. ;-)
Vždycky lidi o něčem píšou… a občas si myslí, že ví o čem píšou. Jak ale poznat, o čem něco vim a o čem ne? I když o webdesignu něco vím, proti Tobě je to málo. Proti Tobě tedy budu i o webdesignu lhát. Lepší tedy nepsat o ničem dokud na to nebudu absolutní odborník?
2 Tomáš Fejfar: Tohle není problém autorů, ale čtenářů. Jestliže je čtenář nevzdělaný, nebo hlupák, nebo důvěřivec, je to problém. Lidé, kteří neovládají základy kritického myšlení, jsou skutečným morem internetu, protože na pomnících své neschopnosti vynášejí do nebe lháře, o kterých tady Filosof píše. K nim se pak druží „mladá“ internetová elita, která neuznává autority už z principu a ze všeho nejvíce nesnáší všechny oficiální organizace, které se validací a hodnocením informací zabývají…
2 carnero: Člověk může psát i o věcech, o kterých neví všechno. Pod jednou podmínkou – že si to uvědomí a že udělá něco pro to, aby se dozvěděl více. Napsat spot nebo článek o něčem, v čem nemám tak docela jasno, může být nakonec nejlepší metoda, jak se dozvědět více ;–)
„Bloger by si měl tedy dle mého názoru ujasnit, do jaké míry může
mít jeho názor na danou problematiku přínos pro čtenáře.“
souhlas. ještě bych ustanovil policii, která všechny ty blogy a deníčky
bude číst, a kdo to porušuje toho rovnou zmlátit – vždyť píše jen
názory a ne fakta!
Jde o to, zda chapes, ze blog je pro Tebe nebo pro ctenare :) Ja pisu o tom, o cem me bavi psat, proste …
Většina novinářů toto nepsané pravidlo bohužel neurvale porušuje. Kdo má pak ty noviny číst?
„Bloger by si měl tedy dle mého názoru ujasnit, do jaké míry může mít jeho názor na danou problematiku přínos pro čtenáře.“ – a to proč, prosím pěkně? Či lépe řečeno: Proč zrovna blogger? Proč ausgerechnet zrovna ten, kdo píše cosi, co je definované jako „subjektivní zápisník“? Nebo se snad za tu dobu, co se blogům nevěnuju, rozšířila mezi blogerstvem nějaká fantazie o tom, že blogy by měly být „lidstvu přínosné“? ;)
Problém zodpovědnosti, který tu nastiňuješ, je docela dobře řešitelný. Stačí jasně říct: „Toto je můj názor na problematiku z oboru, v níž nejsem specialista…“ a tím to jasně odlišit od „Toto jsou věci, v níž jsem informován a které ostatní lidé z oboru považují za fakta.“
V podstatě popisuješ to, co tu nastínil Vilém Málek: Lidé nerozlišují mezi názorem a faktem. Jasně je to vidět v novinách: Kdo pozná ZPRÁVU od KOMENTÁŘE? (A ještě hůř: Který novinář dokáže tyto dva žánry nemísit?) Ale to není problém blogera, a už vůbec ne jeho zodpovědnost.
Pokud píšu BLOG, který je definován coby „subjektivní zápisník“, tak už tím jaksi implicitně dávám najevo, že se jedná o názory a komentáře. Názor mohu mít na cokoli, klidně i na slovenskou SuperStar („Zdenka Predná má hezké písničky…“) a mám-li blog, tak o tom napíšu a nemusím si lámat hlavu nad tím, jestli jsem fundován či jestli mé čtenáře bude zrovna tohle zajímat. Nemusím si tím lámat hlavu, opravdu ne…
Nechť si tím lámou hlavu ti, co podlehli iluzi, že blog je „něco víc“ než subjektivní zápisník. :)
(Toto je můj subjektivní názor a myslím, že pro čtenáře nijak přínosný nebude. Ale je to tvůj blog, tak se s tím musíš holt srovnat ty…) :)
Pardon… Samosebou: „v němž nejsem specialista“… To jsou ty ex post opravy.
[12] Muhehe. Asi Tě zcenzuruju! ;-) Asi bych měl přiložit, že nechápu blog jako pouhý subjektivní zápisník, ale jako nástroj pro tvorbu značky.. ale chápu, že to je jeden z desetitisíců.. a tudíž se to nedá generalizovat (jinak – já na blogu nějakou úroveň chci, jiní mohou žbleptat jak je libo).
[4] Ad vzdělání.. rozhodně mi nejde o to, aby byl člověk absolutní expert v oboru – psaním blogu se toho naopak může i začátečník hodně naučit, ale když někdo napíše článek o něčem, s čím má (dle emailové konverzace s autorem toho článku o homeopatii) přesně nula osobních zkušeností, tak mi to přijde jako ukázkový blaf :-/
Myslím že zaměňuješ pojmy „odborná literatura“ a „blog“. Pokud bych se chtěl něco dozvědět o technologii zpracování vepřového masa, určitě nezačnu prohledáváním domény bloguje.cz. Tam spíš narazím na blog řezníka, který bude řešit své problémy se šéfem nebo jestli dostane od prvního přidáno, což sice může být velmi zajímavé a fajn čtení, ale nevybuduju na něm řeznictví.
Zmíněný článek o homeopatii jsem odkázal z celé řady důvodů (je čtivý, jde k věci, celý blog stojí za zmínku, můj laický názor na homeopatii je podobný atd.) Ale odkázal jsem na něj jakožto na laický názor z laického blogu. Pod tím článkem jsou otevřené komentáře, tedy prostor pro vyjádření odlišného názoru. Co víc si přát?
Když čtenář očekává přísně odborný rozbor homeopatie na myego.cz – dobře mu tak :-)
Mimochodem, na Wikipedii se dočtu prakticky to stejné http://cs.wikipedia.org/wiki/Homeopatie, nicméně článek na http://myego.cz/…ak-rozsirena je napsán lépe, nabízí srozumitelné vysvětlení, proč by homeopatika mohla fungovat, a samozřejmě nemusí dodržovat nestranný výklad vyžadovaný u Wikipedie.
[12] Budování značky chápu. Pokud si člověk chce vybudovat (kladné) renomé, tak by měl být milý, vstřícný, měl by psát srozumitelně a o věcech, v nichž se vyzná, měl by komunikovat se čtenáři, měl by vysvětlovat svá rozhodnutí, měl by psát skromně, pravidelně a HLAVNĚ by měl řádně brát léky, které mu předepsal ošetřující kardiolog, protože ten vysokej krevní tlak není sranda!
V podstatě jsi tedy napsal: „Pokud si chcete vybudovat značku, měli byste taky něco vědět a neměli byste se shazovat psaním o věcech, o nichž nevíte nic.“ To je pravda a s tím souhlasím, ale proč jsi do toho, u všech všudy, zamontoval blogy? To co píšeš platí obecně, ne jen pro blogy, a na druhou stranu jen mizivé procento bloggerů píše blog coby „firemní značku“, naprostá většina se tím, světe div se, prostě jen baví (viz výzkum Jirky Bureše).
A mimochodem: Laický názor je leckdy velmi cenný, protože laik neví, že se nelze dívat za roh, tak se mu to občas i podaří…
Tedy vzhůru do psaní o věcech, o nichž nic nevíme!
PS: Značka „Arogantní a sebestředný“ je celkem fajn a můžu si psát o čem chci! ;)
Svým způsobem máš pravdu. Ale hlavně píšu o tom, co mě baví/štve a mohlo by to zajímat i ostatní.
Vilém Málek: To bezpochyby ano, sám jsem tak přišel na mnoho věcí, protože to tak dělám. Ale pro lidi, kteří to čtou – jsou to důvěryhodné informace? Kdo ví. Mě to sice stačí, vím co nevím. Ale pro ostatní to může být lež a mystifikace. Zvlášť když si neuvědomí, že nevím všechno.
Filosof: Díky za osvětlení. Šlo mi o tu hranici, kdy je to lež a kdy ne. Nějak jsem z Tvého článku nevyrozuměl, že máš na mysli speciálně ty, kteří o tom neví vůbec nic.
[17] „Ale pro lidi, kteří to čtou – jsou to důvěryhodné informace? Kdo ví. Mě to sice stačí, vím co nevím. Ale pro ostatní to může být lež a mystifikace. Zvlášť když si neuvědomí, že nevím všechno.“ – no, asi takhle:
- čtenář velmi inteligentní chápe, že na subjektivním blogu budou subjektivní informace a bere je cum grano salis (Vilémem zmiňovaný „kritický rozum“)
- čtenáři průměrně inteligentnímu lze hodit do textu upozornění, např: „Nevím, v tomhle oboru nejsem odborník, ale domnívám se, že…“ (Na tom není žádná lež ani mystifikace a normální člověk to dělá)
- čtenáři blbému, takovému, co si plete názor s fakty, subjektivní s objektivním, blog s encyklopedií a co nerozumí psanému textu, takovému už nepomůže ani svěcená voda, takže doporučuju nepřemýšlet nad tím, jestli TIHLE vnímají články jako LŽI či MYSTIFIKACE.
Není mou zodpovědností vodit blbce za ruku a chránit je před důsledky jejich blbosti.
Takže co? Chci-li napsat o něčem z oboru, v němž nejsem odborník, tak to napíšu a podotknu, že nejsem odborník. To není lež ani mystifikace ani nic nečestného, pokoutného či podivného.
PS: Pokud jsem něčí pravidelný čtenář, tak vím, v jakých oborech dotyčný působí a v jakých je jen „okouzlený laik“. Což je mnohem víc, než co vím o „editorech Wikipedie“ :)
Filosof subjektivne blognul o blogovani. A spousta lidi se toho chytla, jako by to byla seriosni zprava nejctenejsiho deniku v Americe :-)
[19] Ale to je v pořádku! :-) Můžeme dát hlasovat, jestli Filův blog nezaměníme za Filosof Timez ;-)
Filosof Timez zní jako jméno kubánského politického vězně řeckého původu :-)
[17] 2 Carnero: Mnoho bloggerů – webdesignérů spatřuje blog jako prostředek k „budování značky“, seberealizaci. Provozují „odborné“ weblogy. Zde jsou tito „odborní“ bloggeři těmi, kteří v tomto případě nevidí za roh, jak řekl Arthur.
(Mimochodem, Filosofe, myslím, že v tomhle je i Tvůj problém. Tvůj weblog je „odborný“ a tím vlastně přestává být weblogem ;–)
Ve všech ostatních oborech lidské existence, které nejsou přímo vázány na web, se odborná pověst, značka, buduje jinak, a sice publikováním v důvěryhodných, ratingovaných časopisech. Ty poskytují záruku kvality, odbornosti a pravdivosti publikovaných textů a propůjčují je autorovi, pro kterého znamená publikace článku v takovém časopise velkou prestiž. Jak velkou, to záleží na ratingu časopisu, o který se zase stará nějaká odborná společnost, která podle určitých objektivních kritérií všechny oborové časopisy hodnotí a srovnává jejich kvality. Jestli o tom chceš vědět víc, mrkni na http://en.wikipedia.org/…mpact_factor (a třeba zjistíš, že PageRank není vynález autorů Google ;;–)
Zároveň s tebou souhlasím, zároveň ne. Blogr (krásná a znělá verze toho tolik omílaného slova) si může psát o čem chce, ať je jeho zkušenost v tomto oboru jakákoliv, věc kterou ale potřebuje jistě udělat, je celkem jasně dát najevo nakolik danému problému doopravdy rozumí. Mnohdy narazím na nějaké blogírky(blogříky, chcete-li zdrobnělinu po vzoru blogra:), kteří z poloviny zkopírují cizí článek a z druhé si něco domyslí a tváří se jako fundovaní odborníci na dané téma. To je ta lež, ne ten samotný článek, ale to, že nedají najevo nakolik dané problematice rozumí. Sečteno et podtrženo, vlastně nevyžaduji od blogra, aby měl nějakou znalost, či zkušenost na dané téma, ale aby šel se znalostní kůží na trh.
(Mám široké zkušenosti s lhaním, nesouhlasením a souhlasením kdy se mi to zrovna hodí. Moje zkušenosti se zkušenostmi jsou takové, že dokonce umím tabulku zkušeností z Dračího doupěte. Na fundované odborníky jsem fundovaný odborník)
Ale tohleto se mi líbí: „To je ta lež, ne ten samotný článek, ale to, že nedají najevo nakolik dané problematice rozumí. Sečteno et podtrženo, vlastně nevyžaduji od blogra, aby měl nějakou znalost, či zkušenost na dané téma, ale aby šel se znalostní kůží na trh.“
Přesně tak bych to řekl, kdybych to uměl! :)
PS: Znalostní kůže na trhu stojí dva zlaté, ale jestli je nepoškozená, tak ji vyměním za brnění od draka… ;)
Yeeeh…