Hysterie okolo švarcsystému

Díky za rozebrání tohoto problému… Z toho co jsem četl (a pochopil), tak pokud člověk dodává specializované služby (grafika, konzultace,…), které si není daná firma schopna zajistit prostřednictvím vlastních zaměstnanců, tak je vše naprosto v pořádku. Důležitý faktor je odpovědnost za vykonanou práci, kterou nese živnostník.

Honzo, k oponentuře žádné další informace nejsou třeba. To, že stát pod hrozbou likvidačních pokut zakazuje dvěma svobodným subjektům uzavřít standardní obchodní smlouvu, nota bene výslovně kodifikovanou obchodní zákoníkem, je velmi zlé samo o sobě.

Druhému odstavci článku nerozumím. To, prosím, bude nějaký úředník IQ těch stavebních dělníků měřit, a čím nižší, tím vyšší pokuta?

Asi bych se k tomu jako jeden ze šiřitelů této histerie měl vyjádřit. Co se týče chování úředníků státní správy k daňovým poplatníkům tak jsem pozbyl veškerých iluzí. To že finanční úřad řekne běžnému člověku aby něco udělal a za tři roky přijde mu za to napařit penále je běžná praxe v celé republice. Takže odvolávat se na to že FÚ někomu něco řekl nebo neřekl je prázdné.
To že se něco člověk dozví na školení, taky zdaleka neznamená, že je to pravda. Hlavně v kontextu českého daňového řádu, je pravdivost každého tvrzení tak silně závislá na velmi detailním kontextu, že jednoduše se nedá říct vůbec nic, snad kromě „platit budeš!“.
Autorovi i dalším kolegům živnostníkům držím všecky palce ať už to dopadne jakkoli.

Současná textace:

„Pro účely tohoto zákona se rozumí nelegální prací pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o osobu uvedenou v manžela nebo dítě této fyzické osoby“

nová textace

„Pro účely tohoto zákona se rozumí nelegální prací výkon závislé práce (§ 2 odst. 4 zákoníku práce) fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah (§ 2 odst. 4 zákoníku práce)“

Pricemz zavisla prace je charakteristicka (§ 2 odst. 4. zp) tim, ze je prace vykonavana jeho jmenem na naklady zamestnavatele a na jeho odpovednost.

Coz je v zasade to, co je napsane v clanku, jen se hodi ty dva texty polozit vedle sebe. Ten novy text je v tomto restriktivnejsi (musi to byt pracovni smlouva, nestaci libovolna), ale zase se to vztahuje jen na zavislou praci a ne na nejakou obecnou praci, kam jde zaradit leccos…

Marku, já se státu nijak nezastávám a netvrdím, že je to dobře. Co se druhého odstavce a celého článku týče – v tuto chvíli po webu kolují dohady, odhady a interpretace – všechny poněkud jednostranné… takže mě zajímal názor někoho kvalifikovanějšího než jsem já.

Ten jsem získal a sdílím ho (doplněný o můj odhad, proč to pravděpodobně celé vzniklo – pokuty myslím s IQ nijak nesouvisí a ani to nenaznačuji).

Neznamená to také, že některému z úředníků nerupne v bedně.

Mně ty zákonné úpravy vůbec nevadí z pohledu sebe jako živnostníka a „volnonožky“ – i když teď taky dělám dlouhodobě pro jednoho klienta, dělám pořád na svém a je to prostě dlouhodobá zakázka, žádné zaměstnání. Jsem připraven si to před úřady uhádat a nemám o to strach.

Vadí mi to ale – a to opravdu hodně – jako liberálovi. Zase jednou jsou stát a jeho úředníci přesvědčeni, že o mém životě dokáží rozhodovat lépe než já sám, že vědí nejlépe, co je pro mě dobré, a to mi prostě vnutí i pod hrozbou sankcí. Prostě je to pro tvoje dobro a budeš šťastný holečku podle našich představ, a jestli se ti to nelíbí, tak s tebou po stalinsku zatočíme! Nezlob se na mě, ale co má co stát pindat do smluvního vztahu mezi dvěma svéprávnými subjekty? Co mi má co nařizovat, jak se s někým můžu dohodnout, a jak nesmím? Každá dohoda a smlouva je věcí dvou stran, nikomu jinému do ní nic není. Stát má nanejvýš jen řešit spory, a bránit poškozené, když někdo takový smluvní vztah považuje za protiústavní, je do něj nucen, nebo když jsou dohody porušeny. To je úloha státu. Nikoli apriori něco zakazovat jen proto, že tam může potenciální spor vzniknout.

Já malinko chápu problém státu a podstatu toho, co chce řešit. Ale hrubě nesouhlasím s tím, jak to řeší, a jak s vaničkou vylévá i dítě.

Pokud vím, tak ke švarc systému existuje už relativně rozsáhlá judikatura Nejvyššího správního soudu, kterou bych si dovolil shrnout do jediné věty: pokud nechceš zaměstnaneckou smlouvu, tak tě nikdo nemůže nutit. Nedovedu si představit, že by tenhle princip dokázal nějakej zákon narušit.

Petr Staníček: To uz holt plyne z toho, ze stat se stal v pracovnepravnich vztazich ochranarsky, nejde uz ciste o soukrome pravo a je tam silna slozka verejneho prava. A uprimne mam za to, ze to neni uplne nepravem, protoze „masa“ ochranu potrebuje.

I kdyz opet nutno uznat, ze tady asi motivaci neni ani tak dostat fyzicke osoby pod ochranna kridla pracovniho prava a vytrhnout je z hruznych sparu prava obchodniho (nedovedu si teda predstavit montery ve sroubarne, kteri svarcuji, a znam takove, jak se stavi k tomu, ze obchodni pravo, podle ktereho podnikaji, je veci profesionalu a v zasade se tam nic neodpousti…), ale primarni je zabezpecit ten zajem statu, aby vybral vice dani (a to ma u zamestnancu jednodussi…)

K tomu IQ: Mám z toho odstavce trochu dojem, že u stavebního dělníka nepředpokládáš svobodnou a uvědomělou vůli se rozhodnout, jak bude pracovat. O některých máš možná pravdu, ale co pokrývač nebo zedník, který zcela vědomě na ŽL dělat chce? To jako nemůže jen proto, že není programátor nebo webdesignér s vysokým IQ?

Ja se omlouvam za jeste jeden dlouhy prispevek, ale ctu duvodovou zpravu a z te mi jde trosku mraz po zadech, takova sonda do mysleni ministerskych uredniku… zdroj: http://www.psp.cz/…xt/tiskt.sqw?O=6&

1.1. Oblast úpravy nelegální práce

Definice nelegální práce
Nelegální práce tak, jak je v současné době definována v § 5 písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti, je velmi obtížně prokazatelná. Práci, která má být podle svých znaků závislé práce vykonávaná v pracovněprávním vztahu, vykonávají fyzické osoby buď jako osoby samostatně výdělečně činné, nebo na základě většinou písemných smluv podle občanského nebo obchodního zákoníku. Z tohoto důvodu nepodléhají právní ochraně zaměstnanců podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a navíc v těchto případech dochází k významným únikům v oblasti pojistného i daní. V řadě případů také dochází k tomu, že při kontrole prováděné krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) není možné zjistit, ke které právnické nebo fyzické osobě jsou fyzické osoby pracující na pracovišti kontrolované osoby v nějakém právním vztahu.
Cílem tohoto návrhu je upravit definici nelegální práce a omezit praktiky, kdy fyzické osoby vykonávají práci pro jinou fyzickou osobu nebo právnickou osobu mimo pracovněprávní vztahy, tzn. zabránit obcházení zaměstnání formou výkonu samostatné výdělečné činnosti nebo na základě občanskoprávních smluv.

Kontrola výkonu nelegální práce
Kontrola výkonu nelegální práce je velmi často ztížená nemožností dohledat skutečného zaměstnavatele fyzické osoby, která vykonává nelegální práci.
Cílem je dosažení účinné kontroly nelegální práce, jakož i zjednodušení a zkrácení kontrolního procesu.

Pořádková pokuta
Výše pořádkové pokuty, kterou je možno uložit v maximální částce 5 000 Kč
a opakovaně až do výše 50 000 Kč fyzické osobě, zdržující se na pracovišti kontrolované osoby a vykonávající pro ni práci, za to, že odmítne osvědčit svou totožnost a prokázat legálnost pracovněprávního vztahu, nemá dostatečný preventivní účinek jako opatření
před opakovaným výkonem nelegální práce.
Cílem je vytvořit z pořádkové pokuty účinný preventivní prvek směřující k omezení takzvané práce na černo.

Pokuta za výkon nelegální práce
Dosavadní výše pokut v oblasti postihu nelegální práce je nedostatečná. Zejména při výkonu nelegální práce jde o nejnižší sankci podle zákona o zaměstnanosti.
Cílem navrhované právní úpravy je posílit odstrašující účinek hrozících pokut.

NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ: Oblast úpravy nelegální práce

VARIANTA I – „nulová“
Zachování stávající právní úpravy pro definici nelegální práce, v oblasti kontroly nelegální práce a výše pokut.

VARIANTA II – Změna definice závislé práce v zákoníku práce
Zúžení počtu kumulativních znaků závislé práce.

VARIANTA III – Úprava definice nelegální práce v zákoně o zaměstnanosti
Definovat nelegální práci jako závislou práci vykonávanou mimo pracovněprávní vztah.

Navrhované zvýšení maximálních částek pořádkové pokuty z částky 5 000 Kč na částku 10 000 Kč za nesplnění povinnosti fyzické osoby, zdržující se na pracovišti kontrolované osoby, by mělo být jedním z prostředků prevence. Ze stejného důvodu se navrhuje zvýšení maximální výše částky, do níž může být pokuta opakovaně ukládána, z částky 50 000 Kč na částku 100 000 Kč.

Současně se navrhuje zvýšení maximální částky pokuty za výkon nelegální práce, která je kvalifikována jako přestupek podle zákona o zaměstnanosti, z částky 10 000 Kč
na částku 100 000 Kč.

VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ: Oblast nelegální práce

VARIANTA I
Nepřijetí nové definice nelegální práce bude mít za následek zachování současného stavu, kdy je nelegální práce velmi těžko prokazatelná. I nadále budou fyzické osoby vykonávat práci pro jinou fyzickou osobu nebo právnickou osobu, aniž by přitom měly práva a povinnosti zaměstnanců v pracovněprávním vztahu. Zároveň nebude zabráněno obcházení zaměstnávání formou výkonu samostatné výdělečné činnosti, nebo na základě občanskoprávních smluv. Nezvýší se efektivita právní úpravy, ani efektivita a preventivní účinek kontrol a postihů.

VARIANTA II
Tato varianta spočívá v úpravě současné definice obsažené v zákoníku práce. Definice závislé práce obsažená v zákoníku práce je považována odbornou veřejností
za vyhovující pro účely právní úpravy v oblasti pracovněprávních vztahů. Snížením počtu základních znaků závislé práce v definici obsažené v zákoníku práce může dojít k nepřiměřenému zásahu do pracovněprávních vztahů.

VARIANTA III
Na základě navrhované nové definice nelegální práce bude možné postihnout
výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah, tj. na základě na základě jiné, zejména občanskoprávní smlouvy.

Zvýšením horních hranic ukládaných sankcí se zvýší preventivní účinek právní úpravy a posílí se efektivita kontrolní činnosti.

Vzhledem k výše uvedenému se navrhuje přijmout variantu III.

--

Dopady na státní rozpočet
Zvýšení legální zaměstnanosti bude mít pozitivní dopad na zvýšení výběru daně z příjmu ze závislé činnosti a dalších zákonných odvodů.

Dopady na ostatní veřejné rozpočty
Zvýšení legální zaměstnanosti bude mít pozitivní dopad na zvýšení výběru daně z příjmu ze závislé činnosti a tedy i dopad na zvýšení příjmů rozpočtů územních samosprávných celků.

Dopady na podnikatelské prostředí
Zvýší se preventivní účinek hrozících sankcí. Omezování nelegální práce povede ke zlepšení postavení zaměstnavatelů dodržujících právní předpisy, obchodní zvyklosti a další pravidla.

--

K bodu 2

Navrhuje se definovat nelegální práci jako závislou práci vykonávanou mimo pracovněprávní vztah. Na základě této definice bude možné postihnout i výkon práce se znaky závislé práce na základě jiné, zejména občanskoprávní smlouvy.

Rozumím, příměr s IQ a vůle pracovat na sebe ve vztahu ke jmenovaným povoláním není úplně šťastný – pokusil jsem se nějak materializovat jak to chápu.

Znám třeba super malíře, kteří dělají na sebe ze své svobodné vůle :-) – takže to prosím neberme jako absolutní a jednostranné dogma.

Podle me jsi idealisticky v tom, ze veris tomu, ze stat zajima nejaky duchod pro lidi s IQ 100 za 30 let. Stat prioritne zajima to, kolik vydela na danich a svarc system je pro nej jasne nebezpeci.

Jinak by bylo fajn, kdyby ses v clanku odkazal na zdroj svych informaci. Ja treba o zprisneni svarcsystemu nic nevim, takze vlastne nechapu, o cem tak pises…

Porad se tu bavime o nejake ochrane chuder uklizecek a chudaku zedniku. Pritom je to tak jednoduche. Stat proste potrebuje vybrat vic penez aby bylo na podpory a duchody.

Sem zastupce tzv. svobodneho povolani – obor IT a dlouhodobe sedim na projektu u jednoho zakaznika 40h/tyden a nemam cas delat jeste pro nekoho jineho – sem stejne ohrozen pripadnou kontrolou…

Vtipne je ze vetsinou by tato kontrola z FU nasla takove lidi v centralach bank ,pojistoven a telco spolecnosti.

Já nerozumím té části o tom, že dotyční nebudou mít důchod. Já jsem taky OSVČ, platím sociálce zálohy i roční dorovnání a každý rok mi přijde důchodový výměr. Z důchodu, resp. jeho neexistence, budou zklamaní ti lidé, kteří berou „ofiko“ třeba třetinu výplaty s tím, že dvě třetiny mají „na ruku“, ne „švarcaři“.

Ja jsem svuj postoj zkonzultoval jeste s komentarem k zakoniku prace a ucebnicemi pracovniho prava. Dospel jsem k tomu, ze bohuzel ze vsech definic vyplyva, ze prevazna slozka me cinnosti je povazovatelna za praci zavislou, takze s tim budu muset neco delat.

Muj pripad: Mam zivnostensky list, programuji, pracuji pro vice spolecnosti, avsak vetsinu casu travim prave v jedne, mam prideleny jejich firemni email, kdyz pisu z te firmy ven, napr. kvuli vyjednani technickych speciikaci, pripojuji k podpisu nazev firmy, muzu delat na firemnim pocitaci, mam sefa, jsem placen od vyuctovane hodiny, ne od dokonceneho dila, nemuze za me prijit pracovat nekdo jiny apod.

Spoluprace vsak probiha v rezimu obchodniho zakoniku, neresim zadne dovolene dochazku, kdyz prijdu tak pracuju, kolik odpracuju tolik fakturuju, muzu pracovat z domova jako z prace, apod. Presto jsem asi natolik integrovan do teto firmy, ze by se to dalo za zavislou pracovni cinnost.

Tak, co tu čtu se mi zdá, že stát jen hledá další způsob jak vydělat více peněz na lidech, aby měl z čeho platit svůj dluh a někdo si mohl postavit fajnové golfové hřiště nebo si letěť na dovolenou. V tom zásadně nesouhlasím a stejně tak nepočítám s žádným důchodem, když sleduji jejich tupé chování k lidem.

Taky souhlasím s Petrem Staníček. Stát mi nemá, co kecat jak mám něco dělat, když je to věc dvou lidí. Stát to vůbec nemusí trápit, je to naše věc. Oni jen chtějí peníze ze všeho, co se dá…ale upřímně… na to já jim víte co.

Také jsem nepochopil ten odstavec s důchodem. Každý OSVČ si platí sociální a zdravotní pojištění, tudíž proč by neměl mít důchod a proč by to měl stát řešit? Rozdíl je v tom, že sociální a zdravotní současně neodvádí zaměstnavatel, proto se společnostem ten systém líbí.

Jinak můj osobní názor je, že živnostník, i kdyby měl 90% příjmů z jedné spolupráce, tak nebude mít problém za předpokladu, že nedělá in-house. Jakmile má svoji kancelář, svoje vybavení, svoje licence atp., pak se to těžko napadává. Největší problém nastává vždy, když na ŽL někdo pracuje přímo ve společnosti, což zrovna v IT segmentu není žádná výjimka. Ale rozhodně bych to neviděl na konec živnostníků.

Jinak – rozbor te novely jde zde:
http://www.podnikatel.cz/…arcsystemem/

A ještě zde:
http://www.epravo.cz/…e-72055.html

http://www.patria.cz/…a-prace.html

Ten poprask kolem údajného limitu fakturace (50 %) jednomu subjektu netuším, kde se vzal…

„Stát si uvědomuje problém, který vznikne za 30 let, kdy tito lidé zjistí, že nemají důchod a chce ho řešit.“
Pokud by si politici uvědomovali, co bude za 30 let, byla by to dobrá zpráva. (Dobrý by byl ten razantní posun v myšlení politiků, ne zákaz schwarzsystému.) Když ale vidím, jak třeba takový Kalousek emituje dlohopisy, které jsou nastaveny tak, aby největší část nákladů nesla příští vláda, moc optimismu to ve mě nevzbuzuje a není to s myšlením na čas za 30 let…

Chápu to myslím stejně jako Martin Světlík. Pracujte ve svém, pro více firem a můžete být v klidu.

Vysoké IQ není pro uživení se webdesignem zapotřebí.

A na důchod se nikdo nespoléhejte, ať pracujete černo nebo na bílo, stát nemusí za 30 let vůbec existovat.

K textu: „Z tohoto důvodu nepodléhají právní ochraně zaměstnanců podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a navíc v těchto případech dochází k významným únikům v oblasti pojistného i daní. V řadě případů také dochází k tomu, že při kontrole prováděné krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) není možné zjistit, ke které právnické nebo fyzické osobě jsou fyzické osoby pracující na pracovišti kontrolované osoby v nějakém právním vztahu.“

Zde mě děsí, že rozdíl zdanění zaměstnance a OSVČ daný zákonem (historicky vzniklý jako podpora podnikání) je označen jako únik!

A neschopnost úřadu při kontrole je vydávána za argument pro zvýšení sankce.

Naprostý souhlas s Petrem Staníčkem. Co má co stát pindat do smluvního vztahu mezi dvěma svéprávnými subjekty? Odmítám dělení lidí na grafiky a programátory na jedné straně a pracovníky supermarketů a stavebních firem na straně druhé. Právo (legitimní, bohužel v našem socialistickém státě ne legální) být nezávislý na státu, tj. nic od něj nechtít a zároveň mu nic nedávat, mají všichni. Svoboda a odpovědnost musí platit absolutně, bez ohledu na majetek nebo inteligenci.
Prosím přestaňte už podléhat těm kalouskodrábkovkskosocialistickým pindům.

Z pohledu OSVČ – lektorky angličtiny (laickým jazykem):

Již před pár lety proběhla podobná vlna „zrušte živnostenskou spolupráci, navažte pracovně-právní vztahy“, což u jazykových agentur a škol znamenalo pouze vlnu předělávání živnostenské spolupráce na dohody o provedení práce.
Nebylo podstatné, jestli OSVČ lektor chce, či nechce pracovat pro jeden či více subjektů. Jak jsem to tehdy chápala, to koště mělo vymést „multizaměstnanost“ a přinést lektorům (a jiným povoláním, samozřejmě) souvislý pracovní úvazek. Jenže se zdá, že agentury radši zaměstnají spoustu lidí na dvouhodinové kursy, než aby 15 lidem daly plný úvazek.
Podobně teď očekávám, že se situace s lektorskými úvazky spíš zhorší (ať už čistě jen pro papírování navíc), takže hurá, zdrhám ze systému institucionalizované výuky … na tohle už nemám nervy.
Četla jsem, že nový systém má zjednodušit kontrolu: v mém oboru to bude znamenat další 2–3 papíry navíc u zprostředkovatele za OSVČ, u OSVČ za každého zprostředkovatele jeden list přílohy k daňovému přiznání navíc … a v součtu si Finanční úřady moc a moc pochutnají na haldách příloh. Takže ukázkový Českocourkov.