Ukrajina 2005
V úterý večer jsem se vrátil domů z putování po Zakarpatské Ukrajině. Píšu o tom až teď především proto, že už nemám horečku a průjem začíná opadávat (nevím co jsme chytili za ošklivost, ani z čeho jsme ji chytili, nejspíš to však nebylo na Ukrajině, ale až na Slovensku). Celým názvem se putování nazývalo Nikola Šuhaj loupežník tour 2005 a pořádal […]
V úterý večer jsem se vrátil domů z putování po Zakarpatské Ukrajině. Píšu o tom až teď především proto, že už nemám horečku a průjem začíná opadávat (nevím co jsme chytili za ošklivost, ani z čeho jsme ji chytili, nejspíš to však nebylo na Ukrajině, ale až na Slovensku).
Celým názvem se putování nazývalo Nikola Šuhaj loupežník tour 2005 a pořádal ho bratr Pecák z 15. střediska. Jelo nás nakonec celkem devět – já, Perla, Pecák, Ondra, Marta, Jája, Liška, Eliška a Pecin. Původním plánem bylo překonat horský masiv a poloniny na hranicích s Rumunskem a dobýt vrcholy Pop Ivan, Černá Hora a Hoverla (nejvyšší vrchol Zakarpatské Ukrajiny). Realita se nakonec lišila poměrně markantně, ale o tom až v následujícím příspěvku.
Komentáře
Jo tak horečku a průjem sem letos už taky měl. To je jen Salmonela :)
A já si říkal, tak co to bude za důvod, proč tak dlouho nepsal… :) a on si cestuje po Ukrajině, líbilo se tam? :) Tyto země (ukrajinu, RUmunsko, a pod.) znám jen z vyprávění od rodičů… měli spoustu opravdu zajímavých zážitků, které se nikdy jinde prožít nedaji…
průjem teda můžeš prožít téměř kdekoliv :-)))
O tom, že se projdu po poloninách, sním už spoustu let. A to nejen proto, že je odtam čtvrtina mé krve…