Komunismus a Junák

urcite neni out..jen nebude v takovym meritku..

Nějak jsem to asi přehlédl – co že je to vlastně dneska tak příliš in?

Jsem taky skaut a myslím, že máš bohužel pravdu. Mládí ve skautu mi dalo opravdu hodně, nedá se to ničím jiným nahradit. Poznal jsem tam spoustu dobrých lidí, vytvořil si kladný vztah k přírodě, atd. Je škoda, že tohle další generace nepoznají..

A k tomu komunismu:
Trochu bych to uspíšil:-)

13. 06. 2006 v 17 hodin na Václavském náměstí v Praze bude velká demonstrace za sesazení diktátora Paroubka.

Pokud ti není lhostejný osud národa a našich dětí pošli e-mail s touto informací všem co znáš !!! Bude nás tam více jak 20.000 – tak pojď také sesadit premiéra a komunistického předsedu ČSSD Paroubka. Bez transparentu i sním ho konečně sundáme z politiky !!! Všichni za jednoho, jeden za všechny – BEZ PAROUBKA a KSČSSD!

citováno ze serveru paroubek.tv

No, jestli se můžu považovat za dnešní mládež, tak můžu napsat, že pro mě skauting out není, naopak je to geniální nápad. Problém je někde jinde – dneska je na všechno málo času. Na člověka útočí zpousta činností, které vypadají potřebně či zajímavě – např. zkouškový, webtvoření, atd. A skauting, má-li být skautingem, je podle mě velmi časově náročnou činností. Prostě je ho potřeba dělat naplno, nebo vůbec. Jen v tom případě totiž člověk taky vidí nějaké výsledky – ať už skautingu nebo třeba webdesignu. Když to člověk míchá, může dopadnout celkem špatně. Třeba jako já.

Jak já chtěl být v mládí skautem, junákem či jiným přírodě-zábavě-blízkým člověkem! Jenže tenkrát jsme nic takového v okolí nepotkal a už jsem z toho vyrost.. Tak jsme mládí prožil u Foglarovek a s různýma kamarádama zakládal kluby a spolky, který měli životnost maximálně 14 dnů.. Jsem rád, že alespoň mí čtyři bratranci se junáka chytli… Ale je pravda, že už z nich jsou (nebo brzo budou) taky ti roveři nebo jak se jim to říká.. Škoda, že to tak upadá. Počítače a televize vyhrála..

Aspoň tady v Praze měl skauting nedávno vedení, které naprosto ignorovalo nějaký vývoj společnosti. Postavičky, které stály v čele Pražské ORJ nedokázali zaujmout děti, protože svoji pozornost orientovali pouze na nesmyslné drobnosti, jako zastrčená košile a znalost skautské historie (viz Tvůj článek).
Ano Derviše osobně znám. Jsem rád, že nyní se vedení výrazně omladilo a je mnohem tolerantnější a přizpůsobivější. I přesto tato změna přišla pozdě. Skauting je těžce raněn.

Kdyz zacal Skauting, delalo se to co deti zajimalo – indiani, stanovani apod.
To uz tedka deti nebere tak se musi delat to co je bere – chodit na bowling, hrat fotbal v parku, chodit do PC herny a proste to co je bavi. Jako radce se to snazim delat a na skautske tradice sbam pouze orkajove. Dokonce se priznam, ze i nejake to sproste slovicko, kdyz je na spravnem miste toleruji ;)

Deti me maji rady a maji me radsi nez ortdoxni nebo prisny skauty.

Pokud takovych radcu bude vic, je podle meho sance na vymreni mensi ;)

Rovering je k nicemu bez prisunu novych roveru ;)

My v <a>Pionýru se potýkáme taktéž s nedostatkem členů a obávám se, že podobně je na tom i většina dalších dětských organizací. Je to smutný trend.
A co se týče toho jak máte ke komunistické straně blízko, tak na to si vy skauti nestěžujte :-) My k ní sice máme posledních sedmnáct let asi tak stejně blízko jako vy, ale málo kdo to ví. Člověk každou chvilku slyší „Vy jste pionýři? To jako komunisti?“. Achjo…

Stejný problém nemají jen skauti, ale i pionýři. Těch zájmových aktivit je dnes spousta a doba je holt jinná (nedovolím si dovolit hodnotit zda lepší nebo horší). Děcka to dnes moc do oddílů netáhne.

Podla mojho nazoru ma vyznamnu rolu v pocte clenov aj fakt, ze v CR je vyrazne menej populacie vo vekovej kategorii, pre ktoru je skauting urceny, ako tomu bolo napr. pred 10, alebo 15 rokmi. Urcite je pocet clenov nizsi aj vdaka televizii, internete a vacsej konkurencii zo strany inych detskych organizacii, ale nie je to jedina pricina. Tak tragicky by som to pre skauting nevidel, nevymiera len organizacia, ale cela republika a s tym skauti asi tazko mozu nieco urobit.

Je to jasne OUT.

Věřím, že to ještě přijde.

V 89tém nás tam rodiče kvapně naháněli, neboť jim byly podobné aktivity upřeny … nebo spíš jde o to, že to měli možnost si zažít a pochopili, že to stojí za to. Moje mamka do skautu ještě chodila.

Dovolím si říct, že skautem se stane ten, jehož rodič to chce.

Současní rodiče dětí skaut neznají, protože když oni dospívali, byl jim předurčen oddíl pionýrský a co se nutí, to nemáš rád.

Pak ještě vidím další problém. Skauting u nás nemá zkušenost s dlouho žijícím oddílem. Já, kterýžto vedu oddíl po patnácti letech od jeho vzniku už nemám to prvnotní nadšení. Potýkám se s problémy, které se při obnovení skautingu neznaly… Musíme se učit, vytrvat a věřit v lepší zítřky.

Už tomu nebude tak dlouho, kdy odchovanci našeho oddílu začnou plodit mladé a vypisovat přihlášky :)

Jako bývalá skautská vedoucí také pozoruju úpadek a vymírání skautů, jak to tu popisuješ. Mám pro tento jev ale tolik logických vysvětlení, že se vlastně divím, že nějací skauti ještě existují.

Vedení organizace má velký problém určit si, kam vlastně chce směřovat. Na každý krok vpřed připadají zhruba dva kroky zpět. Možná je to už lepší, ale bylo to fakt hrozné a nevím, nevím, jestli se z toho český skauting ještě dostane. V našem oddíle se například toto podepsalo na hromadném odcházení dětí v době, kdy se z nich měli stávat rádcové. Zároven přicházeli do puberty, provázené silným odporem k autoritám a vzhledem k tomu, že celá organizace se tvářila velmi autoritářsky, „přešli do opozice“. A na kvalitním vedení na té nejnižší úrovni stojí celý skauting.

Děti, které by v současné době mohli chodit do skautu, mají spoustu jiných možností: v pondělí keramika, v úterý klavír, ve středu plavání, ve čtvrtek dramatický kroužek, v pátek počítače… Šikovné děti mají tolik jiných zájmů, že skaut prostě nestíhají. Taky znám několik oddílů, kde tento fenomém došel tak daleko, že v oddíle mají samé nešikovné, někdy i zaostalé děti. Generace dnešních rodičů je vesměs dost dravá a cílevědomá. Takový rodiče neocení, že jejich dítě se naučí pomáhat slabším a vycházet s problémovými lidmi. Daleko radši vidí své dítko jako budoucího fotbalistu, který třikrát týdně dře na tréninku a bedlivě sleduje, jestli je lepší než ostatní.

Také je dětem od mala vštěpováno, že dětství je čas učení a příprava na dospělost a co se nenaučí jako malý, tak už se nikdy nenaučí. K tomu se přidává silný materialistický pohled naší společnosti. To se pak lehce zapomene jak důležitá je obyčejná hra a kolektiv vrstevníků bez přehnané soupeřivosti a zaměřenosti na vlastní úspěch. Zajímavé je jaký ohlas pak mají primitivní hry na všelijakých školeních „soft skills“ firemních akcích. Za za jednoduché hry, které jsem ve skautu organizovala jako mladá holka daleko lépe, berou vystudovaní lidé tisíce. Že by si lidé, dost nepohráli, když byli malý? (-; A nejen dospělí. I děcka na střední škole (v kontrastu s jejich vzrůstající arogancí a náročností) úplně září, když jim učitelé na školním výletě připraví obyčejnou stopovačku.

Dalším českým specifikem je to, že více jak polovina dětí pochází z neúplných rodin. Hodně takových rodin má domluvenou střídavou péči a to je komplikace hlavně o víkendech. Skauting bez víkendových akcí a výletů, by nebyl skauting. Ale jak to udělat, když prostě každý druhý víkend musí jet dítě k tatínkovi a ty zbývající ho chce mít zase doma maminka, aby si dokázala, že se mu také věnuje. Pro některé rodiče je dítě jako drahé auto, které si pořídili. Starají se o ně, aby vypadalo stále co nejlépe, protože když vypadá dobře jejich dítě, vypadají dobře oni. No a přece nebudou jejich naleštěného sporťáka pujčovat na víkend nějakým bláznům, co ho vezmou do lesa.

Jako poslední věc, ktará mě napadla, ale kterou nemám zcela promyslenou, je zodpovědnost dnešní mládeže. Ano, uznávám, že je na děti kladena velká zodpovědnost, ale klíčový je fakt, že je to většinou jen zodpovědnost za ně samé a za jejich úspěch. Zodpovědnost za ostatní, za pár mrňousů pro které mám připravit program – to je něco co se moc nenosí. Je to i tím, že dětí je málo, hodně jedináčků a chybí taková ta přirozená výchova z rodiny, že starší dítě se stará o mladší. Tak se opět dostávám k zásadní věci, kterou jsem zde už zmínila: Skauting stojí na kvalitním vedení na nejnižší úrovni. Skautská organizace má mnohovrstevnou pyramidovou architekturu. Když se nějak rozboří vršek, dá se to zvládnout. Změní se vedení celé organizace a je to. Sice to nepůsobí nejlépe, ale není to katastrofa. Když nám začnou vypadávat kameny, které jsou úplně dole, může to z dálky vypadat, jako že se nic neděje – vždyť tam dole je jich dost. Ve skutečnosti je to ale daleko horší. Dětská organizace, kde třetina členů jsou dospělý? To fakt není dobrá budoucnost.

Ještě k tomu komunismu:

<a>Paroubek si píše blog!

http://seo.nosd.cz/…i-pise-blog/

Podle mě je problém, že spousta oddílů k sobě neumí přitáhnout pozornost ať už samotných dětí tak rodičů. Záleží i na vedení. V našem městě je asi 8 oddílů. Z toho 2 dívčí a jeden koedukovaný. Oddíl, kterému se dařilo získávat nové lidi teď přešel pod TOM. Tomuto oddílu se podařilo zvednout se doslova z popela, díky jednomu vedoucímu. Ale je taky pravda, že se mu daří i díky organizaci akcí, na které zvou i děti které nejsou členy oddílu. Druhým oddílem je ten oddíl koedukovaný. Je to i tím, že má centrum v jedné vesnici mimo naše město. Ale opět pořádá akce (triatlon, cross country a další) na které se může přihlásit jak člověk z jiného oddílu tak i neskaut. Netvrdím, že díky tomu mají stále dost členů, ale určitě to na to má na to vliv.

[14] Ještě k tomu skautingu:

<a>Filosof si píše blog!

https://blog.filosof.biz/

Já doufám že OUT není a snažím se pro to něco dělat…to je tak vše co k tomu můžu říct :-)

No, já nevím… Je mi 15 a bez skautingu bych si svůj život nedokázala předtavit… a v mém okolí (samozdřejmě, že tím nemyslím náš oddíl, ale např. třídu a tak…) je spousta lidí, kteří jsou na tom stejně jako já… a spousta lidí, kteří nám skauting závidí, jenomže mají už jiné koníčky a přátele takže začít se skautováním by pro ně byla strašně velká změna a museli by si praně hledat nové přátele a vzdát se těch starých… takže si myslím, že skauting rozhodně není out a nikdy nebude… jenom se budeme muset trošku přizpůsobovat moderní době, ale myslím, že to hravě zvládneme… Takže skautování zdar a mějte se fanfárově

skautimb.wz.cz

Je to škoda, ale bohužel pravda. Tak se snažte aby se to nestalo! A jestli chcete tak se koukněte na naši sk. stránku.

Skauting neni spatnej … jen lidi co ho vedou jsou nekdy uz prilis stari … u nas je to tak … a je to blby … penize se k nam poradne nedostavaji … penez je malo … deti je malo …

Ja sem v životě ve skautu ani v ničem jiném nebyl, rodiče mě k tomu nikdy nevedli, spíš mi vykládali své odstrašující historky z Pionýra a tak nějak mi to ani nechybí…

Zdravim, jsem skautsky vedouci a nelibi se mi breky a stiznosti typu – deti je malo, nikoho nezajimame, nemame co nabidnout …
Vezte, ze deti neni malo, mate-li jim co nabidnout a je-li o Vas vedet. Nejde jen o mistni prezentace v tisku, ale praci s rodicema – brigady, ruzne schuzky, akce, souteze. Rodice si to mezi sebou velmi rychle reknou, co kdo dela a jak se diteti kde libi.

Jde o to nebyt liny, zkouset a vymyslet do programu nove prvky a KOMUNIKOVAT. Problem je jen s nasazenim a pristupu celeho vedeni oddilu

No, po přečtení této diskuze je mi docela smutno. Jsem skautská vedoucí už tři roky. Za tu dobu jsem jeden oddíl postavila z popela a zajistila jeho naprostou funkčnost než jsem se odtamtud stěhovala a zadaptovala se jako vedoucí v novém oddíle, kde za tu krátkou dobu (ani ne rok) mám naprosto skvělou družinku.
Děcek je dost a myslím, že je zaujme i prostý klasický skautský program bez nějakých billiárdů, bowlingu či podobných aktivit.
V první řadě jsme dohromady naprosto výborná parta a můj vztah jako vedoucí ke členům svého oddílu je tak kamarádský, že se neobávám toho, že by mi v pubertě chtěli rověři odcházet protože nemají rádi autority.
Skauting určitě není out. Kdo to dělat chce, tak ten to dělat bude a kdo nechce, tak ten si vždycky nějakou tu výmluvu vymyslí.
Ale dokud mi u čtení Foglarovek stále běhá mráz po zádech, vzrušením vstávají chlupy na rukách a místy se derou i slzy do očí, tak to pro mít smysl bude.

Skaut sice možná upadá, ale neni out!
Skaut se od komunistů v jednom liší! Skaut se snaží někdo podpořit a zachránit, ale komunisty ne. Já chodím do skautu taky a znám hodně lidi co tam taky chodí a líbí se jim tam, je tam zábava, něco nového poznáš a hlavně skaut se snaží zachránit tu dnešní mládež od úplné debility!!!!!!!!

Jo a souhlasím s Lubosem!