Neuro Web Design
Co způsobuje, že uživatelé kliknou? Recenze knihy od Susan M. Weinschenk.
Paní Weinschenk se dívá na webdesign z pohledu psychologa s 25 lety zkušeností v oboru použitelnosti. Na prvních stranách zjednodušeně vysvětluje, jak se rozhodujeme – a že rozhodnutí většinou probíhá velice rychle a hlavně podvědomě, ačkoliv si lidé myslí, že se rozhodli vědomě.
Proč uživatelé klikají?
V jednotlivých kapitolách knihy jsou rozebírány konkrétní prostředky, které mohou pomoci uživateli v tom, aby udělal to, co od něj chcete VY – tedy provedl na webu konverzní akci.
Příslušnost ke skupině
Uživatel udělá, co udělají ostatní. Jak se to dozví? Recenze, reviews, uživatelská hodnocení, palce nahoru a dolů, hvězdičky, počet shlédnutí videa, apod. Uživatelé věří výrazně více naprosto neznámým lidem než poskytovateli služeb. Úkolem webu je dát ostatním co nejlidštější tvář a poskytnout prostor pro sdílení zkušeností s produkty, aby si mohl uživatel jednoduše vybrat.
Reciprocita a ústupky
Tím, že dáte něco návštěvníkovi webu před tím, než od něj budete něco chtít, tak v něm můžete vytvořit pocit, že vám něco dluží (a tudíž se bude snažit dluh splatit). Reciprocita je vhodná na budování dlouhodobého vztahu s klienty a bude vás zcela jistě stát minimálně váš čas (např. když zdarma nabídnete užitečné informace).
Je zajímavé, že když uživateli nabídnete něco, co je pro něj cenné, tak u vás nakoupí pravděpodobněji než u konkurence. Stejně tak se dá reciprocita využít k budování pozitivního vztahu k brandu – pošlete klientům koncem roku PFko s autentickým poděkováním, že jsou právě vašimi klienty a snížíte pravděpodobnost, že půjdou za srovnatelnými službami jinam (ačkoliv to nenapraví vaše případná selhání).
Závěr
Kniha je útlá a lze ji přečíst za den. Doporučuji ji pokročilejším UXákům – v knize je množství vědeckých pokusů, ale nalezení jejich dopadu pro webdesign může být pro začátečníka poněkud neprůhledné – ačkoliv autorka uvádí i množství příkladů přímo ze světa webdesignu, které můžete obratem vzít a aplikovat.
Komentáře
Záleží na tom… ale prorazit v hromadě strojových hlášek a nezajímavých nápadů lze relativně snadno :-) bez ohledu na množství. Třeba jen neposílat email.
„Uživatelé věří výrazně více naprosto neznámým lidem než poskytovateli služeb“ – to je zajímavý postřeh !
Např. u „řemeslníků“ mě téměř vůbec nezajímají informace od nich, ale pouze informace od jejich klientů. Web můžou mít sebelepší, ale pokud tam nejsou konkrétní reference, jdu pryč.
Na tomto principu tak trochu funguje server znamylekar.cz
Prosím nemohl bys mi doporučit nějakou knihu na podobné téma v českém jazyce? Na čtení v angličtině si bohužel netroufám :-)
[3] jak lidé používají Amazon: vyhledají knihu, zobrazí detail, sescrollují 4000px a zobrazí si ohlasy :-)
Ad české knihy… netuším.
I v běžném životě dáš hodně na názory ostatních. Jedinec může lhát, ale skupina se nemýlí. Logické chování.
Díky za tip na čtení, skupina jasný, nicméně ad PFka. Co když někoho tím PFkem třeba naštveš. Mě přišly PFka i od lidí a firem, který neznám. Maily jsou jimi přeplněné. Takovej plevel něco jako letáky ve schránce. Možná, že to je období, kdy se to víc toleruje, když se na sebe lidi snaží být hodný.
Btw … Docela jsme mela problem, pochopit, o jakou knihu se jedna. Asi 2–3 minuty mi trvalo, ze nazev clanku a nazev knihy je totozny. Jinak dik za zajimave cteni
Přesně tak, co místo 5000 e-mailů, které všichni jen vyhodí a ani si Vás nezapamatují poslat třeba 500 pohlednic.
Reciprocita je fajn věc a funguje výborně. PF přání mi ale nepřijde jako moc dobrý příklad. Těch přijde na konci roku víc než dost.