Mám takovou osobní poučku: „To, co se nevyvíjí, je mrtvé“. Pokud chceme Junáka umrtvit, tak je naprosto ideální začít se vracet ke kořenům – do časů B.P. a Svojsíka, kdy byl skauting čistý a sqělý.

Dopady tohoto návratu by byly katastrofální – už teď si o nás veřejnost myslí, že jsme jakási odrůda vyžehlených chlapečků v krojích (děvčátka většinou vůbec nevnímá) , kteří svůj volný čas tráví sbíráním odpadků v lese (v pozoru), zpíváním písní z první republiky při měsíčku a jsou totálně odtržení od reality. Což není k smíchu. Mohli bychom ale takový být, stačí se jenom trochu snažit.. upravit si kroj a naslouchat hlasu lesa.

Otázkou je, jestli to tak skutečně chceme..