25. 5. 2007 v sekci webdesign:

Peníze, peníze, peníze

Kolik si účtovat jako freelancer, proč ne méně, proč ne více a co na to blog FreelanceSwitch?

Od začátku své živnostnické kariéry mám potíž s penězi. Tedy ne, že by jich bylo málo – spíše kolik si za tu a tu činnost účtovat. Jednou za čas se přecením, jindy se nedocením a co pak s tím? Nu PAK už nic – těmto problémům je třeba předcházet.

Na FreelanceSwitch vyšla doposud moc hezká série článků o penězích. Vzorec ideálního stanovení ceny za práci zní:

(Cena za hodinu práce + Profit) * Počet hodin strávených na projektu (The Price is Right, FreelanceSwitch)

Fajn – a kolik si tedy účtovat za hodinu a co je to ten profit? Cena za hodinu * počet hodin práce měsíčně musí dát takovou částku, abyste dokázali bez problému pokrýt veškeré své běžné výdaje (jídlo, nájem, sw, hw, pracovní obědy, blogerské párty, nákupy se ženou, apod.). Profit je částka, kterou máte navíc (a za kterou si pak koupíte to vysněné Lamborghini či dovolenou na Islandu).

Když budete mít 100% a vyšší profit než je vaše hodinová sazba, tak jste a/ naprosto unikátní, úžasní a skvělí, b/ brzy bez práce. Čím lepší máte projekty, tím vyšší může být profit, který si účtujete, ale na začátku by určitě neměl přesáhnout 30 – 50%.

FreelanceSwitch naštěstí nekončí u teoretizování a dává vám možnost odhadnout vaši doporučenou hodinovou mzdu svým mzdovým kalkulátorem. Stačí si nahradit dolar korunou a můžete s klidem počítat (je sice maličko obtížnější si propočítat vše na rok, ale s trochou přemýšlení a kalkulačkou ve widlích to jde lehce).

Důsledky

Z magického vzorce ceny / hodina také mimo jiné plyne to, že si studenti, které živí, šatí a ubytovávají rodiče mohou dovolit jít s cenou neskutečně nízko. A nemají důvod si účtovat víc – což je ovšem přejde s prvním nájmem, zakoupením fotošopu a notebooku (mám s tím osobní zkušenost).

Dalším důsledkem je to, že si musíte počítat projekto-hodiny, jinak správnou cenu prostě nevypočítáte.

Další užitečné finančnické články

Komentáře

25. 05. 07, 14.50

Tak s tím mám také problémy. Většinou se podcením a pak se biju do hlavy, co všechno za ty prachy musím udělat. :D

Bez důkladné analýzy ovšem určit kolik na tom strávím času je zhola nemožné a to se většinou stejně změní, jakmile zákazník začne „… a ještě bych rád..“

25. 05. 07, 15.34

[1] je třeba mít specifikováno, co vše je zahrnuto v dohodnuté ceně… pak se může frellancer ukázat jako dobrák a něco málo navíc udělat v ceně, nebo se zachovat přesně podle dohody a vše ostatní účtovat navíc… osobně dělám něco mezi…

jinak určit cenu za projekt je sice podle daného vzorce hodinová sazba * počet hodin jednoduché, ale kde předem vzít ten počet hodin ;)

3. Marek Vidtman
25. 05. 07, 15.36

cenu trošku nadhodním, ale ne tak aby se zákazník lekl a pak je jednoduché „poskytnout slevu“… obráceně se to dělá hůř…

25. 05. 07, 15.41

S počítáním na hodiny je dost problém. Jednak s tím mám vlastní problém, neboť můj styl práce (dělat několik věcí najednou a střídat to po relativně krátkých intervalech) moc neumožňuje spolehlivě počítat hodiny. Druhým, již objektivním, problémem je, že spousta zákazníků chce vědět cenu předem, takže to stejně skončí střílením od boku kolik hodin mi to asi tak zabere –tudíž se akorát jeden odhad nahradí jiným odhadem. Těch co skutečně zaplatí podle hodin aniž by chtěli přesnou cenu znát předem není zas tolik, bohužel.

25. 05. 07, 15.42

Uvedený vzorec zkrachuje ve chvíli, když narazíme na běžný problém různých hodinových sazeb za různé činnosti. Cena za hodinu práce by tedy mohla být dána jako vážený průměr jednotlivých hodin práce za různé činnosti.
Navíc do běžných výdajů bych určitě nezařadil jídlo, párty, nákupy se ženou a spol. Sem bych dal vyloženě výdaje spojené s činností podnikání (hw, sw, nájem, elektřina, telefon, dodavatelé…).
Výše profitu může být jakákoli, záleží na cenové politice a hlavně na odběrateli. Limitem také bývá smlouva (nejčastěji o dílo nebo mandátní), ale to už jsme někde jinde…

25. 05. 07, 16.33

Koupě notebooku a softu atp. nejsou jediným momentem, kdy student pocítí váhu svých dřívějších nadšených rozhodnutí o sebeocenění.

Jako problematičtější cítím to, že když si vypěstuju spokojeného klienta, tak mu po dvou letech prostě nemůžu naúčtovat za pár úprav na webu stejně (nebo několikrát víc) jako dva roky zpátky za celý web (pokud ten web za něco stojí) – alespoň já to tak vnímám. Takže to pak nutně vede ke ztrátě spokojených zákazníků, což je smutné.

7. Michal
25. 05. 07, 23.32

ENDLIFE : Tento problém jsem také řešil, ale zákazníkovi jsem prostě vysvětlil, že si mě v podstatě najímá pro určitou činnost. A čím více mám zkušeností (referencí atd.), tím více si účtuji za hodinu a tím kvalitnější práci za menší čas vykonám. Ale samozřejmě stálé zákazníky je potřeba hýčkat, tak dostávají různé bonusy a slevy.

26. 05. 07, 08.29

He, he o necem podobnem jsem ted take psal ikdyz s troskou nadsazky http://webzapisnik.cz/…enove-tride/ :-D

28. 05. 07, 00.54

Hm, že bych přes prázdniny začal pracovat?

10. dawe55
29. 05. 07, 09.00

[5] Do běžných výdajů bych jídlo, párty, nákupy se ženou a spol. určitě řadil. Přece pokud pracuje a dostáváš mzdu (plat) tak za ně nakupuješ jídlo, zajdeš na pivo, platíš nájem… proto je důležité započítat (samozřejmě z rozmyslem) všechny tyto položky.

Osobně si myslím že počítání na hodiny není úplně vhodné. K čemu mi pak bude když se naučím velmi dobře, efektivně a rychle zacházet ze sofwarem a budu mít danou práci rychle hotovou zatím co někdo jiný jí bude zpracovávat 2× tak dlouho?
Cena by se měla také odvíjet od kvality a nápaditosti práce. Ta je většinou patrná na první pohled (nebo na druhý :)

Proto osobně stanovuji určitou částku která mi pokryje náklady za čas, který budu věnovat zakázce (stači spočítat měsíční výdaje a vydělit 30) a odhadnout počet dnů kolik hodin dně budu na zakázce dělat je různý… a pak dle výsledku, který často ovlivňuje i klient za počítávám další častky (zde záleží na domluvě.