Hned na začátku musím podotknout, že sněm pro mě byl konstruktivní – vyrobil jsem na něm většinu propagačních materálů pro ObRok 2005, které hodláme prezentovat na Polibku Múzy a přidružených akcích.

Jak sněm probíhal?

Úvodní zpráva jenotlivých komisí a orgánů Krajské rady byla totiž neskutečně zdlouhavá a místy bych se bez počítače asi i nudil. Pak ale začala ta pravá zábava – schvalování usnesení a volba nové KRJ. Od počátku se celý kraj rozdělil na dva myšlenkové tábory – ORJ Brno-město (a pár dalších), která byla až nechutně pokroková, a ORJ Brno-venkov (a pár dalších), která byla až nechutně zpátečnická.

Co jsme vlastně projednávali?

Nu, hned na začátku sněm odhlasoval, že předseda nové KRJ bude sedět za kraj v náčelnictvu (Brno-město bylo proti – pro venkov je tato funkce do jisté míry prestižní, ale pokud se blbě zvolí předseda, tak se na náčelnictvu budou stále znovu a znovu dělat stejné chyby). Do náčelnictva by se měl dostat člověk s dostatečnou kvalifikací (např. schopností pracovat s rozpočtem o délce 600 položek za 50 milionů korun).

Další, co bych vypíchnul, byla diskuse o tom, zda nenavrhnout valnému sněmu zákaz reklamy Junáka v médiích (pro venkovany to bylo plýtvání prostředků – holt když je na vesnici přesně jedna forma zábavy pro mládež a tou je skautský oddíl, tak je propagace a reklama někde úplně jinde, než když je ve městě takovýchto aktivit 300). V tuto chvíli už jsem si začal připadat jako hlavní antikrist (tedy multi-webmaster skautských stránek), ale naštěstí návrh neprošel.

Naopak se nám podařilo protlačit např. návrh na změnu vzdělávacího systému Junáka (díky stávajícímu systému NEMÁME AKREDITACI MŠMT! pro vedení táborů, jenom vyjímku a ta nebude věčná) a další více či méně významné návrhy – k některým se vrátím podrobněji, až se mi dostane do pařátů zápis.

Sněmování každopádně můžu doporučit – člověk se dostane k tolika rozdílným pohledům na skauting, že se až divím, že jsme se ještě nerozpadli + zažijete tolik komunikačních zádrhelů, že se vám z toho naježí chloupky úplně všude. Prostě: Vím, že věříš, že rozumíš tomu, co jsem řekl, ale nejsem si jistý, jestli si uvědomuješ, že to, co jsi slyšel není to, co jsem tím myslel.