O víkendu jsem seděl s několika různými skupinkami kamarádů… u piva. Dříve nebo později se řeč stočila na to, jak nikdo nemá peníze a mně nezbylo než empaticky naslouchat. Zjistil jsem, že za dopoledne vydělám tolik, kolik mým vrstevníkům zůstane po odečtení fixních nákladů na měsíc.

IT je privilegovaný obor. Pokud děláte cokoliv v IT, tak máte velmi pravděpodobně výrazně vyšší příjem než zbytek populace – alespoň v mé věkové kategorii 30-. Ano, pokud jste právník, doktor či manažer, tak máte výhled, že na tom během 10 let budete lépe. Ale ne dnes.

Neříkám – jděte do IT, protože je to zlatý důl. Tato představa je povrchní a především mylná. Ve webdesignu (což je IT jen okrajově) jsou celé hřbitovy zkrachovalých startupistů, firem i freelancerů. Hřbitovy znuděných zaměstnanců. Obrovské množství lidí nikdy neprorazí.

Dobře si ale promyslete, jaký je vztah vašeho budoucího povolání a peněz, protože peníze vás budou provázet pravděpodobně po celý zbytek života. Tohle je jedno z velkých rozhodnutí, které spousta mých vrstevníků udělala skoro namátkou, podle toho, které odvětví se jim zvnějšku líbilo.

Potom vyjdete vejšku… a svět se vám nesloží k nohám. To mimochodem nedělá ani v IT – tam buď celou VŠ makáte (tedy pokud jste se rozhodli na ni vůbec jít), nebo jste na stejně mizerné startovní čáře jako ostatní. Já si v jednu chvíli zvolil, že budu makat místo hraní WOWka (btw. byl jsem lvl 60 mág v době, kdy nebyl jediný datadisk). A od té chvíle makám.

Vem si, co chceš… a zaplať. U počítače dnes sedí všichni bílolímečkáři… ale někteří z nich neřeší každou stovku a ještě si volí svou pracovní dobu.