Vysoké školy lžou

ja myslel ze na VS se chodi, aby clovek nemusel delat webdesignera:)

Zdravím, na výšce, kde se Phdr. učí dva semestry „Tvorby webových stránek“, kde poslední půl semestr je věnován PHP, kde „Databáze“ učí postarší pán, který při své vlastní přednášce spí a svá skripta se snaží roztáhnout nic neříkajícími frázemi mimo téma, naseká do nich hromady chyb, tam, kde z programovací praxe proberete pouze 2 programy v Pascalu, 1 v Delphi, C++, Javě a C#, se nedá dělat nic jiného, než najít si svůj vlastní prostor pro získávání znalostí a zkušeností.
Osobně musím přiznat, že krom předmětů stylu „Teorie grafů“, „Jazyky a automaty“ a dejme tomu „Databáze“ (pouze kvůli kantorovi je zde ‚dejme tomu‘) mi dala výška jedno. A to je prostor, zejména při řešení diplomové práce, kdy jsem měl možnost řešit opravdový problém svým vlastním způsobem, nacházet slepé uličky i řešení, zjišťovat, jak dlouho mi vlastně co trvá apod.
Kdyby se ve společnosti titul neřešil, řekl bych, že výška je ztrátou času, který jsem mohl věnovat samostudiu ve větší míře, než jsem to dělal.

Webdesign je a hlavně bude řemeslo. To by se nemělo učit na VŠ, ale na učňáku.

Jinak souhlas s článkem.

Yuhů – to je velmi zjednodušený pohled. Do webdesignu z mého pohledu patří i analýza a návrh systémů, statistika (kvantitativní uživatelské testování), marketingové strategie, apod. Tj. NE, webdesign nepatří na učňáky, ačkoliv faktický výkon je více řemeslo než umění.

Každopádně webdesign brán POUZE jako řemeslo bez dodatečných vhledů a komplexnějšího záběru může mít průměrně úspěšný výsledek, ale ne trhák, který obrátí byznys klienta ke hvězdným výšinám.

Je to velice smutné jak někteří vysokoškoláci tady obhajují jak jim škola pomohla k učení viz. pan Ladislav Prskavec. Pokud někdo nedokáže přemoci kopr bez školy měl by se nad sebou hodně zamyslet. Navštěvuji pravidelně vysokou školu v Lednici už od 5 let a jedno jsem se o vysoké škole dověděl.

1. Velká část studentů jsou lidi kteří potřebují studium díky své práci aby o ní v žádném případě nepřišli (zaměstnanci státu, bank atd.)
2. Pak jsou to lidé co si myslí že jim vysoká škola něco dá. Viz. moji spolužáci co si myslí že VUT z nich udělá ijtáky a přitom mají problém zacházet s Windows.
3. Pak tu máme sociální řádu lidí co chtějí titul jen proto aby ho vůbec měli.

Neříkám že je to vždy pravda ale za tu dobu co jsem zažil na vysoké od dětství můžu říct že tito lidé mají stejný problém si najít prací a když ji dostanou tak za plat středoškoláka.

Ze svým výučním listem Zámečník jsem na tom v prací kde programuji 100% lépe než moji exspolužáci, kteří mají za sebou VUT.

Tohle je můj osobní pohled na věc a rozhodně ho nechci někomu vnucovat.

Odkaz na tento článek vyšel na Zdrojáku href=„http://zdrojak.root.cz/zpravicky/ma-cenu-chodit-na-vs/“ rel=„nofollow“>http://zdrojak.root.cz/zpravicky/ma-cenu-chodit-na-vs/ a něco sem z diskuze pod tou zprávičkou přidám.

Pokud Jan Řezáč s naprostou jistotou vi, ze se az do smrti bude chtit zivit tvorbou webu, tak at na VS nechodi. href=„http://zdrojak.root.cz/zpravicky/ma-cenu-chodit-na-vs/12939/vlakno/“ rel=„nofollow“>http://zdrojak.root.cz/zpravicky/ma-cenu-chodit-na-vs/12939/vlakno/
Podle mého názoru zajímavý postřeh, já bych v takovém případě na VŠ asi nešel.

Dál přihodím něco svého, částečně je to i na Zdrojáku:

Vždy se najde nějaký obor, o kterém člověk moc neví. (To bych prohlásil za axiom.) Pokud ten obor člověka zaujme (obecně nemusí), pak se mohou najít i takové předměty, které člověka baví a u kterých mu stojí za to jít i na přednášku. Ale chce to vědět, co člověk chce. Pokud takový obor nenajde, škola ho víc nenaučí a naučit asi nemůže. (Reaguji na to, co je zde [42].) Já jsem takový obor, doufám, našel.

Zrovna na FI MUNI je pěkný výběr oborů už na bakalářské studium. Jen si vybrat ten pravý… Pokud člověk něco zná a chce něco z té školy získat, možná pro něj obory ze aplikované informatiky (kterou Filosof skutečně studoval href=„https://is.muni.cz/osoba/140493“ rel=„nofollow“>https://is.muni.cz/osoba/140493) nebudou to pravé. A závěrečná práce, řekl bych, potvrzuje poznámky „Co si vybral, to má.“. Srovnám-li téma s tématy některých maturitních prací (svojí i některých spolužáků), myslím si, že ty maturitní práce budou mnohem zajímavější.

Já zatím nemám dlouhodobější zkušenosti. Ale evidentně není problém se tam setkat s člověkem, který dostal dobrý nápad a potřebuje někoho, kdo jej bude spolu s ním realizovat. To se mi stalo velmi brzy. Určitý přínos bych viděl i v Úvodu do funkcionálního programování, který mě naučil, jak mohou být funkcionální jazyky zajímavé. (Dříve jsem ochutnal Scheme, ale Haskell je mnohem zajímavější.) Že to nelze využít? Díky Haskellu mě napadlo sestrojovat „seznam prvočísel funkcionálně ve Scale“https://gist.github.com/656538 tak, že se to velmi podobalo Haskellovské verzi href=„https://gist.github.com/646475“ rel=„nofollow“>https://gist.github.com/646475 . A myslím, že se Scalou se ještě setkávat budu. A matika se uplatní při návrhu něčeho složitějšího.

Existují i situace, kdy se člověk diví „Co to má být?“. Ale na to si pamatuji spíše z informatiky ze ZŠ a G((Tady si zasevzpomínám na MySQL.)), na VŠ jsem to zatím zažil jen jednou, kdy nám cvičící ukazoval učebnicovou chybu ""+book.author. Ale říkám, to je na VŠ snad jen výjimečné a chce si to vyfiltrovat.

Jinak, pro představu o mě, FI MU teď studuji: https://is.muni.cz/osoba/374423

No komentáře vždy zajímavější než článek. (Není to kritika článku, ale pochvala komentujících) Řekli jste prakticky vše, ale ještě jednu věc Vám VŠ bezesporu dá:

Je to jedno velké rétorické cvičení s inteligentními lidmi, kteří se nenechají tahat za nos (profesoři). Pro mě mimo jiné, bylo toto velmi přínosné, neboť když bylo třeba ukecat profesora, natrénoval jsem pro můj obor marketingu rozpoznání cílové skupiny, motivačních prvků a psychologie jejich myšlení k následnému ovlivnění. Na vyjednávání a rétoriku se v podnikání zbytečně zapomíná. A znám spoustu programátorů (i jiných profesí), kteří jsou skvělí, ale neumí se prodat…

Ještě doplním: Tím komentářem k závěrečné práci nemyslím, že by byla práce jako taková špatná. Spíše bych řekl, že to poukazuje na přístup „Tak to nějak pohodově udělám.“. Prostě žádné překonávání výzev (aspoň mi to tak přijde). Tím nekritizuji práci jako takovou, spíše chci říct, že s tímto přístupem ta škola opravdu nemusí mnoho dát.

Hehe. Prošel jsem zběžně komentáře na Zdrojáku a jsem rád za všechny komentátory na tomto blogu. A o řád více nezávidím Arthurovi.

[58] Když už se tu probírá odborné hodnocení mé diplomky, tak by mě docela zajímalo, jak jsi přišel ke svým fundovaným závěrům a srovnání se svou maturitní prací. Četl jsi ji? :-) Pro mě byla všechno možné jen ne „tak to nějak pohodově udělám“ – to bych zvolil zcela jiné téma i přístup. Ale chápu, že zajímavost je natolik neurčitá, že se na ni dá nalepit cokoliv jakkoliv.

Yuhu:

Ja se naopak domnivam, ze design pro web na VS rozhodne patri, uplne stejne jako napr. produktovy design (design webu ostatne neni nic jineho), architektura nebo psychologie.

Co se tyce html, css, SEO a technik a technologiich obecne, to je to same jako kdyz se stredoskolaci ze stavebky uci kolik meri cihla a jak namichat beton.
Tohle je, bylo a bude remeslo, takze v tomhle souhlasim – ale ty rozmery cihel z nich jeste architekty nedelaji.

Udelat web muze i ten 13 lety zakladoskolak, coz z nej ale jeste nedela webdesignera.

Na spouste mist bylo mnohokrat diskutovano kdo je a kdo neni „webdesigner“ a co by takovy clovek mel umet a ja jen natuknu:

Pro dobry navrh webu (potazmo jakehokoli interaktivniho systemu) je dulezite:

• rozumet psychologii, emocim, jejich puvodu a ucinku na rozhodovani
• mit znalosti vizualni komunikace a grafickeho designu
• mit znalost vyzkumnych metod a analyzu vysledku (treba pri metodach goal-driven designu – contextual enquiry atd.)
• rozumet principum user-centered designu, umet je pouzit a analyzovat vysledky (tady spada mimo jine i pouzitelnost a pristupnost)
• rozumet marketingu, principum reklamy a tvorby strategie
• ostatni jiste radi doplni

Jiste, vsecho tohle obvykle nedela jeden clovek. Ale jsou takovi, kteri ty znalosti maji a to vetsinou byvaji opravdu dobri designeri.
Dovedu si zive predstavit vysokoskolsky kurz zamereny na vyse jmenovane. Tohle je rozsah rozhledu pro ty, kteri nechteji delat „webdesignery“ po cely zivot.

Takze ano, html, css, SEO atd. (doplnte nazev jazyku, technologie popr. graficke aplikace) jako hlavni studijni obor ne.

Design ano.

[58] OK, možná si to budu muset lépe pročíst, ale aspoň podle tématu mi to nepřišlo jako nějaká výzva. Já v maturitní práci modifikoval bytecode podle daných pravidel (tak, aby to bylo maximálně univerzálně použitelné), ačkoli pro mě bytecode předtím byl jen „tím, co mi vyplivně kompilátor“. Viděl jsem od spolužáků i další věci jako třeba nějakou simulaci fyziky.
Uznávám, že moje srovnání nebyla nějaká hloubková analýza, na tu jsem si nenašel čas.

Ale hlavní myšlenka byla v tom: Pokud tam nejdu jako nezkušený, proč si brát aplikovanou informatiku? Tím komentářem o závěrečné práci jsem to jen doplnil.

Co dodat, proste jsi chodil na spatnou skolu :-) a mas chybne ocekavani.

„programátor pro web, SEO expert, webdesigner, webový analytik, koder, webový marketér“

Na to nekdo potrebuje vysokou? To je jako psat, ze vysoka z vas neudelala dobreho zavodnika aut.

Vysoka je od toho, aby vam dala zaklady pro budouci vedeckou praci. Napriklad VYTVARET programovaci jazyky, ktere pak budou ostatni pouzivat. Ono to PHP nevzniklo samo od sebe, nekdo ho musel vytvorit a nekdo jiny ho pouziva. Analogie k autum – nekdo auto navrhne (vysokoskolaci) a pak s nim nekdo jezdi. Takze jako SEO vysokou nepotrebujete, ale az bude nekdo vytvaret PHP6, tak to bude urcite spousta vysokoskolaku.

co mi dala vysoka:

1. Naucil jsem se, ze veci se neustale meni a vyviji a ja muzu byt jeden z tech, co je bud meni a udava smer a nebo muzu nasledovat.
2. Skvely teoreticky zaklad pro dalsi vzdelavani. Tech 6 semestru matematiky opravdu k necemu bylo, dokonce i ten jeden semestr ekonomickych metod jsem nakonec v praxi vyuzil, a ze me ten predmet sakra nebavil.
3. Poznal jsem skvele lidi, at uz studenty nebo vyucujici, kteri jsou dnes velmi uspesni (studenti) a nebo stale uznavane kapacity v oboru (vyucujici)
4. Poznal jsem, ze kdyz na sobe nemakate, tak z vaa nic nebude – viz jeden student PhD., ktery byl muj cvicici a o probkematice nevedel nic. Obcas se cerna ovce najde.
5. Na stredni mi rikali, ze uz vse bylo vymysleno a ze nic noveho uz vymyslet nejde. Na vysoke mi rikali, ze skoro nicemu nerozumime (jako lidstvo) a ze spoustu veci musime jeste pochopit a vymyslet.
6. Skvele moznosti studia v zahranici

Takze ma cenu studovat vysokou? Zalezi, co v zivote chcete delat. Chcete byt jen moderni tesar = web designer a nebo vynalezce/vedec?

Jinak silne nesouhlasim s casti o tom, ze diky krizi prestaly firmy davat vysokoskolakum benefity. My jsme i pres krizi nabirali, uz mene, ale o to vice jsme si vybirali a bez VS lidi nemeli sanci.

V Anglii je celkem zajimava vec a to je tzv Chartered Engineer. Kdyz udelate VS, tak potrebujete dalsich 5 let praxi ve vyzkumu, abyste mohli byt Chartered Engineer. Az kdyz jste chartered, tak to ma vahu. Bez toho jste jen polovicni VS.

Díky za komentář. Já s tím tvrzením také silně nesouhlasím a proto o tom vůbec nepíšu. :-)

Tak tu poznámku o závěrečné práci víceméně beru zpět, ale poznámka o aplikované informatice zůstává – proč si v takovém případě volit aplikovanou informatiku?

Ještě k diskutujícím, kteří nadávají, jak jejich škola byla lehká a o ničem: tak proč jste na ní šli a trávili tam několik let svého života, když i u nás jsou školy co za to stojí?

To je jak úmyslně šlápnout do jediného psího exkrementu na chodníku a pak nadávat na zbytečnost ulic…

[65] hehe, v takovém případě se i zbytek tvých příspěvků zařazuje mezi výkřiky bez uvážení :-) (což není úplně dobré, pokud si tu chceš budovat nějaké jméno).

K aplikované informatice – a v čem je ten kruciální rozdíl od teoretické? Na obou máš omezené pemzum povinných předmětů a zbytek si volíš sám (a je tudíž jen na tobě jak se budeš profilovat). Nevím jak se to liší teď, před 6 lety byla teoretická informatika vhodná leda pro budoucí PhD (a obory nebyly). Vzhledem k webdesignu byla tedy aplikovaná blíže a přitom obě zcela mimo.

Takže – který obor bys doporučil budoucím webdesignerům? :-)

>> tak proč jste na ní šli a trávili tam několik let svého života, když i u nás jsou školy co za to stojí?

Supr. Která to je? (ptám se jako webdesigner, nezajímají mě skvělé mediny)

Naprosto souhlasím. Přesně jen kvůli titulu jsem na vysokou šel, protože jsem viděl, že ve webdesignu a programování rostu sám od sebe poměrně konstatntí rychlostí už několik let. A samozřejmě se mi to po prvním ročníku potvrdilo, že na nic jiného než na titul to nebude. Proto jsem si vybral ekonomicko/informatický obor abych spíše získal základy v tom jak své úsilí prodat :) a v designu a programítorství pokračuji sám svym tempem :)

File, díky moc za inspirativní čtení. Pomohl jsi mi vybrat téma seminární práce z pedagogiky ;)

Honzo, komentáře jsem nečetl, ale s tvým textem souhlasím. A netýká se jen IT/webdesignu a podobných. To je celoškolský (celospolečenský) problém. To říkám, jako člověk, který vystřídal tři VŠ jako student a cca dvacetkrát se ocitl i v roli opačné.

Trochu čudný predpoklad (avšak „trendy“ v oslovovaní nových študentov pre VŠ nepoznám, takže je možno potrebný), kvôli ktorému moja reakcia nemôže byť: „ha, nepravda!“, avšak hoci mi MFF netvrdil, že budem vedieť hocičo z vymenovaných (od programátora pre web atď), dovolím si tvrdiť, že podporných predmetov je tu mnoho a tým nemyslím viac ako 2.

Tak samozrejme, základy sa človek môže naučiť v premete Internet – ako už spomínal jeho vyučujúci Jakub Vrána v 41 :-). Ďalej sú ako „pokračujúci“ predmet Technológie vývoje webových aplikací, mali sme aj HTML5 ;-) Učil to Ondra Kučera. Ale to nie je všetko, čo využijem pri tvorbe pre web – objektové programovanie je využiteľné dobre v PHP, aj Javascripte. SQL tu človek tiež nájde v príslušných predmetoch (na Bc. minimálne 3 – som si istý, že mnoho samoukov bude používať tak základné veci ako join a group by na optimalizáciu svojich dotazov…). XML tu má svoje predmety. Na magisterskom štúdiu – sémantický web, protokoly aké sa využívajú v sociálnych sieťach, či iných zdrojoch. Ani nespomínam Introduction to colour science (ok, tak predsa), ktorá je vhodná pre webdesign – napr. jedna z tém bola aké farby a prečo môžu splývať farboslepým ľuďom. A je tu (aspoň bola, teraz už neviem), kopa praktík – z PHP, Flashu, Photoshopu…

Určite som na kopu ďalších ešte nenarazil, či nespomenul. Áno, to sa človek môže všetko naučiť asi aj sám z webu a bez sprievodnej matematickej analýzy :-), ale myslím, že kto chce si na MFF nájde extrémne veľa predmetov, ktoré sa mu budú hodiť. Je tiež pravda, že najlepší prístup pri nových trendoch a technológiách je pri „referátovej“ časti prednášok (spracovaných študentami napr. za zápočet), takže takým spôsobom sa dá držať krok imho celkom úspešne.

[67] No jo, někdy méně znamená více.

Vypadá to, že máme asi trošku jiný pohled na věc, což ale nemusí být na škodu. První věc je: Cos od té školy kromě titulu očekával? Není problém zde? Pokud's tam šel s přístupem „dostanu titul a nějaké vzdělání“, pak sis možná stanovil svoje cíle málo podrobně na vhodné rozhodnutí. (Možná to tak nebylo, nevím, s jakým přístupem's tam šel.) Píšu to proto, že to zatím tak trochu vyznívá „Uměl jsem web, šel jsem na VŠ a pak jsem dělal web.“ (zjednodušeně řečeno), což nabízí otázku „A proč jsi šel na VŠ?“.

Jak jsem psal, pokud bych chtěl zůstat u webu a PHP, asi by mě toho na VŠ moc netáhlo – získat práci na plný úvazek by problém být neměl (vím, kam bych šel, aniž bych tyto možnosti zkoumal). A ten titul by mě až tak nelákal.

Já se na to ale dívám jinak: Teď nevím, co přesně chci dělat. Webu se nebráním, ale chtěl bych mít možnost se trhu práce přizpůsobovat a do jisté míry si na něm i vybírat. Teď se třeba začal rozvíjet trh s mobilními aplikacemi. Situaci třeba za deset let mohu teď těžko odhadnout. Nejspíš na webu bude taky nějaký nemalý prostor, ale může se tu objevit něco zajímavějšího (a třeba i lépe placeného). Jaké bych měl možnosti bez VŠ?

Myslím, že s aplikovanou informatikou bych měl menší možnosti se přizpůsobovat. Neříkám, že musím dělat něco ohledně umělé inteligence nebo NLP (i když i to může být zajímavé), ale přístup v teoretických oborech bude asi mnohem lépe umožňovat se přizpůsobit („Takto je to obecně, aplikujte si to sami.“).

Obor matematická informatika by byl asi taky zajímavý, ale řekl jsem si, že nemálo matematiky budu mít tak jako tak, takže jsem se rozhlížel jinam.

Který obor bych doporučil budoucím webdesignerům? Toť otázka. Pokud se člověk na to cítí již před VŠ, je možná otázka, jestli mu VŠ může něco dát, pokud se v životě nechce věnovat jinému oboru. Pokud ne, pak nevím – nehledal jsem, nebyla to moje situace. Nevylučuji, že je takových škol málo.

Ještě bych dodal, že mé otázky nejsou myšleny jako sugestivní, ačkoli to tak může vyznít, ale skutečně by mě zajímala odpověď.

Kdy by se měl člověk rozhodnout, co chce v životě dělat? Já to udělal na gymplu, což mi pak ušetřilo spoustu problémů – akorát jsem si nedokázal představit, co bude na VŠ následovat. Ale je fakt, že kdybych to věděl, tak tam stejně půjdu znova – i přesto, že jsem od prváku pochopil, že to, pro co jsem se rozhodl, mě škola nenaučí. A neměl jsem pocit, že by to bylo někde lepší, takže jsem zůstal. Škola mi dala čas, který jsem potřeboval, abych rozvinul svoje schopnosti a pár užitečných věcí navíc.

>> Jaké bych měl možnosti bez VŠ?

Těžko říct. Záleží na tom, co bys uměl a co bys chtěl dělat. To, co se snažím říct článkem je to, že VŠ ti ke vzdělání ve tvém oboru může být dost houby platná. V čím dříve se rozhodneš, který výsek oboru si vybereš, tím více budeš umět, až odejdeš ze školy.

>> Teď nevím, co přesně chci dělat.

To je zcela v pořádku. Dnes. Otázka je, jak dlouho otálet s rozhodnutím.

>> Myslím, že s aplikovanou informatikou bych měl menší možnosti se přizpůsobovat.

Možné to je. Otázka zní – je lepší se specializovat dříve nebo později, popř. každou chvíli specializaci měnit? Já tvrdím – čím dříve, tím lépe.

>> pokud se v životě nechce věnovat jinému oboru

Tím se ohání spousta lidí a je to poněkud krátkozraké. Reálně nikdo neví, čím vším nakonec v životě bude. Pravda je taková, že se můžeš spoustě oborů věnovat bez ohledu na to, co vystuduješ. Rozhodují schopnosti a rozhled, ne škola. Má žena je kupříkladu veterinární lékař, skoro PhD a dělá psychoterapeutku. Věděla, co chce dělat v tvém věku? Ne. Bylo to zahozených 10 let studia? Ne. :-)

O svém směru jsem se rozhodnul již hodně dávno, jen nevím, jestli budu dělat například web, nebo jestli půjdu třeba někam do oblasti bezpečnosti, nebo třeba budu vyvíjet JIT nebo…

Dost možná toho chci za život vyzkoušet více (i když zdaleka ne všechno), než že bych se musel za každou cenu úzce specializovat. Samozřejmě, nechci jít do opačného extrému, kdy bych uměl od každého trochu a celkově kulový.

„V čím dříve se rozhodneš, který výsek oboru si vybereš, tím více budeš umět, až odejdeš ze školy.“
Na druhou stranu pak budu mít menší možnosti měnit svoje rozhodnutí.

„Otázka je, jak dlouho otálet s rozhodnutím.“
Možná to vidím trošku jinak. S tím, co umím, se mohu rozhlížet po trhu práce a něco zajímavého si vybrat. V případě extrémní specializace nebudu mít velký výběr. V případě „znám všechno, ale do hloubky nic“ asi těžko najdu dobré uplatnění. Chce to vhodně zvolit kompromis. A v takovémto případě se mohu rozhodnout víceméně kdykoli. A klidně v budoucnu rozhodnutí měnit.

„Tím se ohání spousta lidí a je to poněkud krátkozraké.“
Naprosto souhlasím. V tomto duchu je z velké části celý tento příspěvek :)

Rozhodnutí se dá změnit vždycky (ano, skutečně – i když to někdy tak nevypadá). Z mého pohledu je lepší mít co měnit než mít prakticky prázdné ruce. Ale myslím, že si rozumíme :-) a můžeme za pár let pohovořit z jiné perspektivy.

Ano, prázdné ruce jsou druhý extrém, kterému se chci vyhnout.

Díky za článek, se kterým naprosto souhlasím. Rád bych napsal pár svých zkušeností ze studia (momentálně pořád student). České vysoké školství je bohužel jen o biflování informací do hlavy s minimálním možným budoucím užitkem. Aspoň takovou zkušenost mám já a lidi v mém okolí z jiných škol.
Po 2 letech na VŠB mi škola nedala absolutně nic z oboru, který studuju. Je sice pravda, že studiu moc nedávám, ale je to taky z důvodu nulové motivace se předmětům věnovat více, než je nutné pro připuštění ke zkoušce – a to mě samotného mrzí. Dokonale to vystihl kolega tím, že na českých VŠ se bohužel nedebatuje nad problémem, ale je známo jedno řešení a žádné jiné se nepřipouští. A je to tak … Studuju marketing a obchod a pokud se mi podaří školu zdárně dokončit, bude mi docela trapné vydávat se za marketéra. A to je špatně.

[78] Mé zkušenosti se studiem na FI MU jsou naštěstí (aspoň zatím) jiné.

„České vysoké školství je bohužel jen o biflování informací do hlavy s minimálním možným budoucím užitkem.“
Nemám ten pocit. O biflování byly některé předměty na gymnáziu a základce, tady ne. Já s bezcílným biflováním mám dost problém.

„nulové motivace se předmětům věnovat více, než je nutné pro připuštění ke zkoušce“
Já se motivován být cítím, ale je otázka, jak moc je to školou. Jestli to není spíše tím, že mě to zajímá. Jak by vlastně škola k tomu měla motivovat? Napadá mě možnost získat práci v oboru nebo stát se cvičícím, ale nějakou práci mám a cvičícím být moc netoužím.

„je známo jedno řešení a žádné jiné se nepřipouští“
To možná platilo tak na základce. Na střední a gymplu to nepozoruji.

Není to tedy spíše problém konkrétní školy?

Programování jsem se začal učit v Basicu v 7 letech na Commodore 64. Druhý stupeň jsem byl na rozšířené výuce informatiky (tj. z Basicu na Pascal). Na střední jsem šel na klasický gympl, za to jsem hrozně rád – přítomnost holek na mě měla rozhodně pozitivní vliv (ve srovnání s kamarády z průmky :).

Už na tom druhém stupni ZŠ jsem sám vzdělával a to byly tehdy dřevní doby internetu – připojení jsme měli jenom na jednom a člověk se musel psát na rezervační listinu, aby ho mohl použít. V té době ještě snad dominovalo Yahoo :)

Na gymnáziu jsem v tom pokračoval, už zcela mimo školu (kde se informatice věnoval asi jeden předmět v prvním ročníku). I když nejsem původem z Prahy, tak jsem si našel práci v pražské webové agentuře. Externista, bez zkušeností a ještě mě obírali. Inu, naivita mládí :) Pak jsem přešel na živnostenský list, dělal jsem nějaké melouchy a přišla VŠ. Ještě se zmíním, co tomu předcházelo.

Na gymplu jsem se rozhodl, že budu stavět jaderné reaktory. Absolvoval jsem Fyzikální týden na FJFI, kde jsem se zabýval kvantovým šifrováním. Byl jsem nadšený! Další rok jsem byl na měsíční letní stáži v Nových Hradech, kde jsem se zabýval biofyzikou. Těšil jsem se na dělání vědy a VŠ, s tím, že si třeba přivydělám jako externí webový vývojář.

Po prvním půlroce obrovského zklamání na VŠ (realita je dost rozdílná od slibů, pod kterými vás tam nalákají) jsem si našel poloviční úvazek v enterprise sféře, dělám v oblasti výměny leteckých informací. Tuze zajímavý obor.

Takže mi někdo řekněte, k čemu tu vysokou školu potřebuji. Jsem tam čtvrtý rok jen kvůli tomu titulu. V poslední době sice získávám trochu pocit, že se moje analytické myšlení o něco vylepšilo a že by na „vině“ mohla být VŠ, ale přátelé, na tohle by stačil roční intenzivní kurz „Řešíme problémy analyticky“ a ne X let „vzdělávání se“ na bakaláře. Neustále mi unikají obchodní příležitosti jen kvůli tomu, že nad tím musím trávit čas.

[18, Roman] >Jediné východisko, které bych zkusil byl IDM, kde bych rovnou absolvoval jak grafiku, tak nejspíš i foto. Jenom tam mě to táhlo, už z toho důvodu, že se pracovalo výhradně v programech adobe a nebyly tam další předměty, které jsou k ničemu.
> Zaplatil bych za rok 50litrů, ale co? Na výšce stejně zavedou školné, takže by mě to možná vyšlo i levněji s lepšími zkušenostmi.

> Nejsmutnější ale je, že IDM už nefunguje, což je opravdu škoda.

Já jsem IDM absolvoval (i vysokou) a byly to moc dobře investované peníze. Ředitelka na začátku uvažovala mimo jiné i nad tím, že to bude vysoká, ale kvůli vyžadované nepružnosti ze strany akreditační komise (dlouhé schvalování předmětů, schvalování na dlouhou dobu), do toho nešla, zvolila jiný formát. A dobře udělala.

Pěkný článek pěkně natvrdo řečený.