První zákon webdesignu
A on pak sestoupil z vrcholku hory a donesl webdesignerům první přikázání. Muhehe.
Vzhledem k tomu, že to ještě nikdo neudělal, tak jsem se rozhodl formulovat první zákon webdesignu (tedy Řezáčův – muhehe). Z mého pohledu by měl být zákon dostatečně univerzálně platný (kdo by se chtěl pořád dělat s vyjímkami) a hlavně by z něj mělo jít něco smysluplného odvodit – když nemá žádné účinky, tak je naprd. První zákon webdesignu tedy zní:
Web nemá konečný stav.
Zákon má poměrně nezanedbatelný dopad na vývoj webových projektů, jejich cenu a pochopení projektů ze strany designerů, vývojářů i klienta. Vezměme to postupně:
Web & tisk
Jacob Nielsen více než před deseti lety řekl: „Anything that is a great print design is likely to be a lousy web design.“ a platí to i ve vztahu k prvnímu zákonu webdesignu. Tvorba plakátu končí vytištěním, webdesign začíná spuštěním první verze webu.
Jestliže s webem končíte v okamžiku spuštění, tak je projekt odsouzen k úpadku. Tvorba webu je jako ledovec – je vidět grafický návrh, není vidět programování, linkbuilding, testování, kontinuální tvorba obsahu a spousta dalších činností, které přijdou po spuštění webu.
Vzhled webu
Vzhledem k prvnímu zákonu je nutné vzít v úvahu, že váš úžasný grafický návrh budete měnit. Možná jen lehce, ale přesto budete. Takže nemá smysl se na něj upínat – stejně jako na wireframy nebo prvotní návrh projektu. Vidíte, že by šlo něco navrhnout lépe, než bylo původně vymyšleno? Aplikujte zákon v praxi. Nezáleží na tom, zda iterace přijde zítra nebo za 3 měsíce – ale přijde.
Cena webu
Z prvního zákona rovněž vyplývá, že cena, kterou zákazník za web zaplatí je také jen špičkou ledovce. Další nezanedbatelnou investicí bude obsah webu, SEO, SEM, marketing v sociálních sítích, CRO, nový obsah, úpravy, optimalizace, meetingy, analýzy… pořídit si internetový obchod sice může být levnější než pořídit si obchod kamenný, ale představa, že nechám web udělat a pak už bude fungovat sám od sebe je v přímém rozporu s prvním zákonem webu.
Prasárny
Zákon je i pomyslným bičem na kodery a programátory – každá lemplovina vás na webu dříve nebo později dožene. Ač vám klient i šéf budou 100× tvrdit, že takto bude web vypadat už pořád, a že se s tím nemusíte drbat a prostě to jen nějak udělejte, tak nebude. A pak budete své prasárny upravovat a ladit za běhu projektu o to s horšími důsledky a dráž.
Komentáře
Kolik zákonů bude? Nebo to necháš otevřené, ať ty další vymyslí nekdo jiný? :)
[2] aktuálně žádný další nemám – první je proto, že jsem nenašel jiný, který by byl první :-) Až mě napadnou další, tak napíšu o dalších… a kdyžtak další nebude druhý, ale třeba třetí… :-) – ono tvořit zákony a ne jen taková plácnutí do vody je poměrně fuška :-)
Když se nechcete pořád dělat s výjimkami, tak by měl být formulován nultý zákon. „Web musí splňovat pravopisnou normu“. A žádné výjimky – ani pro tvůrce zákonů.
Moc pěkné nejen pro autory webu. Tohle vidím na zákon 0: „Ač vám klient i šéf budou 100× tvrdit, že takto bude web vypadat už pořád…“. Mo managery web projektu by to měla být tapeta na plochu :)
[6] Ano, ale to se s prvním zákonem nevylučuje, naopak to z něj nepřímo vyplývá. Ve chvíli, kdy web kontinuálně upravuješ k lepšímu, tak musíš zákonitě dojít do stavu, kdy výsledek není konzistentní a je třeba ho komplexně redefinovat redesignem.
Málokterý grafik se ale dokáže odprostit od představy, že právě tak jak to udělal je to nejlepší a další úpravy to už mohou jen zkazit.
Ano, a proto si nedávám do portfolia odkazy na live verze projektů, které sem dělal … bohužel :)
Jinak, Jacob Nielsen si to u mě pokazil, když řekl, že hovery na webu jsou zbytečnost. Sice to byla jedna z prvních (a mála) věcí, co jsem od něho četl, ale odradilo mě to natolik, abych se o jeho tvorbu ještě někdy zajímal.
Je to naprostá pravda, ale vysvětluj to zákazníkům, že tvorba webu je běh na dlouhou trať..
1. zákon je fajn a ministerstvo krásy ho tímto ratifikuje :-)
Webdesign můžeme vnímat A) jako produkt nebo B) jako službu.
Produkt se vyrobí a prodá a pak už jen stárne.
Služba se průběžně vykonává, zlepšuje a také průběžně stojí
peníze.
Většinou blog jen čtu, ale teď jsem se rozhodl reagovat. Rozhodně s článkem souhlasím a jsem rád, že jsou tu takové reakce. Článek je jasný a krátký.
Když se design vytvoří je třeba jej ještě na několika lidem otestovat a případně neustále doupravovat podle gusta. Každý kousek jde nějak upravit k lepšímu a proto mne strašně potěšila v článku ta věta o tom, že pokud víme o lepším řešení – máme ho udělat. Jinak bych využil také různé způsoby testování použitelnosti. S designem (a celkově webem) je třeba si hrát :).
Vždy je co zlepšovat, souhlasím. První verze projektů, hojně označované za finální stav, bývají ve skutečnosti spíše polotovary, které čeká ještě dlouhý vývoj za pochodu. A hlavně poslední odstavec tesat do kamene!