Školné na VŠ 2
Jsem proti školnému. Tedy alespoň do chvíle než budou školy za něco stát a VŠ se odrazí v platu vystudovaného.
Přečetl jsem si článek od paní Putnové a překvapilo mě, jak rychle se dá zapomenout na studentská léta. Tedy nevím co studovala paní Putnová, ale moje zkušenost a to, co vidím u kamarádů studentů je poněkud jinde.
1. Školné nenaučí zodpovědnosti
Je pravda, že ve chvíli, kdy jde člověk studovat 3 obory a dva z nich položí, tak je něco špatně. Na druhou stranu – nikdo ze středoškoláků netuší, co ho čeká na škole a hlavně – co ho čeká po škole. To se začne dozvídat orientačně na magisterském studiu. Má člověk po celý život vykonávat povolání, o kterém příliš pozdě zjistil, že ho to nebaví jen proto, že vystudoval daný obor? Z mého pohledu ne. Koneckonců – manželka je psychoterapeut a zároveň MVDr.
Řečeno stručně – děti na konci střední školy nemají šanci zvolit správnou VŠ, protože nemají dost informací. A to ani v dnešní internetové době a řádově jiných možnostech. Odpovědné (vůči sobě) je naopak přerušit studium, kterému se nechci věnovat a zkusit to jinde.
2. Školy si školné nezaslouží
Kdybych se nezačal svému oboru učit na střední škole, tak mám dnes velký problém – a to jsem na jednom z nejperspektivnějších oborů – informatice – a na renomované škole. Většina toho, co jsem kdy potřeboval pro výkon své profese jsem se naučil sám a nikoliv na škole – neexistuje vysoká škola webdesignu. Škola mi dala rozhled, ale rozhledu se nenajím.
Nepřijal jsem do týmu vystudovaného magistra FI. Nepřijal jsem inženýra z FIT VUT. Nepřijal jsem doktora (tj. PhD.) z FI. Neměli praxi a škola je na výkon povolání nepřipravila.
3. Platy neodpovídají školnému
Konkrétně u mladých lékařů, veterinářů, učitelů a libovolných nižších státních zaměstnanců. Co si budeme povídat, ani prodavači v bance (hm.. bankéři?) či biologové, chemici nebo fyzici nemají jako nástupní plat alespoň průměrnou mzdu. Nebo ano? A z čeho budou splácet školné? Z čeho budou platit hypotéky?
Školné samo o sobě nevyřeší nic. Ano – když provedete na školách nekompromisní čistku, vyhážete zmrdistruktury povalečů, kteří si honí své tituly a místo nich na školy dostanete odborníky, kteří naučí to, co skutečně budou absolventi potřebovat v praxi a navíc se nějakým zázrakem zvednou platy všem vysokoškolákům bez rozdílu, tak je školné naprosto v pořádku. Akorát mám pocit, že TOP09 na školné hledí jako na způsob, jak snížit zadlužování a nikoliv zlepšit stav škol. Protože zlepšení stavu není automaticky podmíněno školným.
Dnes je systém nastaven tak, že kdo udělá přijímačky, ten se na školu dostane. Jestliže budou v budoucnu přijímat školy všechny, kdo zaplatí, tak jsem zvědat na ten příliv nových talentů ze sociálně slabších rodin. Ve chvíli, kdy student dnes neudělá ani přijímačky, tak na vysoké škole skutečně nemá co dělat (o relevanci přijímacích testů rozhoduje škola a já ji nemíním zpochybňovat).
Komentáře
Já jsem velmi pro školné. Předtím jsem studoval tuzemskou státní školu bez školného, teď studuju soukromou britskou VŠ se školným. Rozdíl?
- už nejsem jenom číslo, učitelé nám dávají osobní kontakty, máme možnost se kdykoliv ozvat (a učitel má SMLUVNÍ POVINNOST se do stanovené doby vyjádřit na dotaz)
- ne vždy, ale dostáváme šanci se při výuce setkat s lidmi z praxe, ne jen s akademiky, kteří o praxi nezavadili, ale se soudci, státními žalobci, tiskovým mluvčím policie ČR, majitelem právní kanceláře
- znalosti získané na škole mi zaplatily školné zvýšením kompetencí a tedy i příjmu už během 1.ročníku (!!!)
- škola se podstatně víc zajímá o úroveň, už nejsou hodnoceni jen žáci, ale i učitelé
- na státní vysoké spolužáci akorát tak hráli counterstrike a učit se začali týden před zkouškovým, na této škole jsou většinou starší lidé (co si dali mezi SŠ a VŠ rok až dvacet let praktického života), mají zodpovědnější přístup, nemyslí, kde by co opsali, ochcali, podvedli a nebo nemuseli udělat, naopak si vyměňují tipy na zajímavé knihy (ale i kontakty, protože leckteří už vybudovali firmy) apod.
- přednášky se už nechodí „odsedět“ – ba naopak často vznikne diskuze, protože lidé už mají nějaké zkušenosti, učitel někdy působí jako moderátor
To je můj pohled – pohled insidera, který si zkusil obojí. „Studium zadarmo“ i „studium, kdy volím jestli mi to za tu cenu stojí“. Rozdíl je markantní – a to ve škole samotné, studentech i v učitelích!
[3] přiznám se, že bych byl rád, kdyby naše školy vypadaly takto. Otázka je, jestli to tak fakticky bude poté, co bude školné zavedeno.
>> znalosti získané na škole mi zaplatily školné zvýšením kompetencí a tedy i příjmu už během 1.ročníku (!!!)
To je předpokládám otázka oboru. U učitelů či lékařů to tak růžové nebude.
Za školu bych platil, pokud by tomu odpovídala úroveň. Jen málo pedagogů, které jsem potkal, by něco takového zasloužila. Pořád nemůžu z hlavy dostat výrok z MFF UK „Já se sem chodím bavit, jak to neumíte“.
Problém je ve specificích oborů. Zatím co ty (já) si v IT vyděláme už na SŠ, člověk, který chce být doktorem, nemá šanci a VŠ je pro něj nutná podmínka (pro nás nikoliv) a její dokončení teprve začátek „něčeho“.
Co se týče přijímaček a školného, tady nesouhlasím. Já bych
například chtěl mít možnost jít studovat nějakou školu, byť třeba jen
ze zájmu, v pozdějším věku (teď :D). Rád si tuto možnost zaplatím
v podobě školného.
Nemám ale potřebu dělat přijímačky. Když se chci něco naučit, je
zřejmé, že nic neumím a není potřeba mě z něčeho zkoušet. To, co se
učí na SŠ a z čeho se dělají přijímačky, je často k ničemu a
člověk si už nic nepamatuje. Musel bych tomu věnovat naprosto nesmyslné
kvantum času, abych dokázal uspět v „soutěži“ se středoškoláky,
kterým to lijou do hlavy 4 roky a nic jiného nedělají.
[4] To s těmi učiteli a lékaři je čistě tím, že tyhle věci jsou velkou měrou státní a „zdarma“. Ve skutečnosti by právě tito lidé byli velmi bohatí (podívej se do USA, které tímto „znárodňováním“ neprošlo – učitelé ani lékaři tam hlady rozhodně neumírají).
Horší by to měli třeba egyptologové, studenti gender nebo religionistiky. Egyptologů by mi bylo líto, nicméně takový u nás absolvuje jeden za 1–2 roky, což v pohodě pokryje ty vědce, kteří odchází do důchodu. Horší by to měli studenti gender apod. – ale těch já nelituju, je jich potřeba tolik, co těch egyptologů a přitom jich absolvují ročně desítky – takhle by se to aspoň srovnalo do jakéhosi normálu.
[5] Brno International Business School pod Nottingham Trent University
[7] mám přízeň v USA a doktorem bych tam být nechtěl… nastoupila do práce dva dny poté co porodila a její děti vychovávají prarodiče… ano – mají se ekonomicky skvěle, ale strachy ze ztráty pacientů si nevezme ani týden dovolené v kuse… takže že by to byla nějaká idyla to tedy není…
Souhlasím s tebou, ale z dlouhodobého hlediska by k tomu školství směrovat mělo. Za sebe mohu říct, že kdybych za studium platil, tak to změní můj přístup ke studiu a vyžadoval bych více po učitelích. Úroveň cvičících a zájem o studenty je často velmi nízká slušně řečeno. Když se člověk ozve, tak má většinou spíš problémy než že by se něco zlepšilo…
Rád bych tedy slyšel konkrétní způsob zavedení školného a na základě toho se rozhodl jestli ano nebo ne.
A jsem studentem VUT FP, kde Putnová šéfuje ;-)
Chodím na stejnou školu (FI MUNI) a zajímám se o stejný obor (webdesign), musím říct, že takto progresivní obor má zde minimální podporu, respektive existují asi pouze 3 céčkové předměty o webdesignu (díky aspoň za to) mezi všemi matematickými a logickými předměty… FIT ČVUT otevřela nový obor – webdesign, hodně lidí si to pochvaluje, já myslím, že je to podobné jako na MU. Pravda ale je, že vysoká škola, popř. fakulta či obor tohoto typu tady opravdu chybí, sám se s tím potýkám.
Jako bys mi mluvil z duše ;)
[6] Přijímačky jsou i proto, aby zjistily Vaše studijní předpoklady
pro daný obor. Nedostatečné schopnosti nebo talent se nedá vykoupit jakkoli
vysokým školným.
Představte si, že byste měl v ročníku 70% studentů jen proto, že
zaplatili… Prostor pro dotazy v semináři by se zúžil na debilní
otázky :-)
Jako středoškolák si vydělám cirka 300 tis. ročně. Kdybych místo
toho studoval 5 let prezenčně VŠ přišel bych o 1,5 mil korun. Když
k tomu připočtu další náklady zjistím, že za 5 let studia přijdu
odhadem o 2 mil korun.
To jsou peníze, které bych měl, kdybych nestudoval a pouze pracoval (jako
čerstvý absolvent SŠ bych asi přišel o míň, ale furt by to byla pěkná
sumička).
Když pominu fakt, že školené se na našich školách již platí (po
překročení předpokládané doby studia 4 roky pro Bc. a asi 3 roky
pokračování na Mgr. musíš zaplatit nemalé školné cca. od 10 tis …
klidně do 60 tis. záleží na škole), když pominu fakt, že úroveň
některých veřejných škol je pod psa a školné by skutečně mohlo pomoci
přilákat zdatnější pedagogy, protože by bylo na jejich zaplacení,
vnímám zavedení školného spíše jako jakousi populistickou snahu, kterou
se snaží některé politické strany zlákat pravicové voliče.
Výsledek by ale mohl být silně demotivační.
V ČR totiž VŠ rozhodně není zadarmo a školné již pěknou řádu let
existuje s celkem silným motivačním faktorem.
[7] Chodím na stejnou školu a také se mi na ní líbí mnohem více než na státní. Ovšem nevím, jestli je to tím, že se platí nebo tím, že BIBS „pouze použila“ kvalitní VŠ systém…
[7] a [14] Nechcete o BIBS napsat nějaké podrobnosti? Jak se vám líbí výuka, náročnost, klady, zápory? Příští rok půjdu na Ing. VUT FP ale ten Msc. vypadá zajímavě takže bych o tom možná uvažoval. Díky
[3] Podle mého názoru školné je zbytečné a slouží pouze získání
peněz pro státní rozpočet.
Je to všechno jen o lidech. Jak to funguje na BIBS tak to může fungovat
i na jiných školách a bez školného.
Když se zavede školné, učit budou furt stejní lidé, a studenti budou
pořád pro ně jen nějaké stádo. Jim bude odkud jdou peníze, jestli ze
státního rozpočtu a nebo od studentů.
Přidám taky jeden památný výrok jednoho vyučujícího z FEKT VUT:
„Nejradši přednáším když jsem v přesile.“
Jirkovo zkušenost [3] je stejně tak jednotlivá story, jako Filovo.
Já jsem např. na soukromé škole nezažil nic, než nesmyslné pány a paní, co si jen přišli přivydělat k asi nudným platům z VŠE nebo UK, naprosto nepřínosní pro studium (== to je jen na tobě), a ony dámy studentky kolem třicátého+ roku sice nepařily counterstrike, ale vydržely 6h v kuse blbnout s farmville… Veškerá aktivita mířená jen na „odfajfkování“ požadavků, nic co by mě jakkoliv obohatilo.
Naopak když se podívám na srovnání s FPH/FIS VŠE, tak tam aspoň funguje společenskost školy, tj. týmové práce, zajímavé předměty, mrtě lidí z praxe; prostě celkově ta škola (respektive její studium) aspoň má trochu smysl. Přínos v nějakých drobných znalostech, ale hlavně lidech okolo, kontaktech, projektech z praxe, obecně všem, co se od školy (aspoň, když už žádné hlubokomyslné vzdělání) očekává. — Což u své soukromé říct nemůžu.
[15] co se náročnosti týká, je to dimenzované pro lidi, kteří pracují. Na jedné straně je objem učiva mnohem menší (což je částečně tím, že je to kombinované studium, částečně tím, že je to britské studium, kde se dbá víc na „organizaci projektu, návaznost projektu na realitu“ než na maximální objem informací, který lze do hlavy narvat).
Na druhé straně si nedovedu představit, že by někdo na solidní úrovni odevzdával práce do předmětů, kde se vysloveně předpokládá zkušenost z praxe (ano, je možné se psaní bez vlastní zkušenosti vyhnout, ale jakmile člověk začne psát práci teoreticky, hodnotící jsou řádově tvrdší).
Obecně řečeno. Pokud jsi dělal dosud jen státní školu a v životě jsi neřídil firmu, nepodnikal, nebo aspoň nebyl v každodenním kontaktu se zákazníkem (a neviděl zároveň i do marketingu, a/nebo účetnictví firmy), bude pro tebe B.I.B.S. docela nezvyklá zkušenost a požadavky, které na tebe budou, ti asi přijdou „netradiční“ (jakkoliv je jich prostě mnohem míň – ale když pracuješ, ta škola „pokračuje“ v pracovní době, protože ty věci hned využíváš) a jestli z té školy chceš vytěžit maximum, pak musíš být zároveň v praxi, protože to propojení s praxí je zde opravdu těsné.
Já už například teď nepíšu své písemné práce (aktuálně živnostenské podnikání, public relations atd.) o ničem jiném, než o svém podnikání.
WOW, to teda zírám! Vážně jsem netušil, že jsi, Filo, až tak levicově orientovanej… Dovolím si tvůj článek stručně shrnout:
- Mladí lidé nevědí, co chtějí, mají právo tápat a zkoušet více vysokých škol a je povinností nás všech jim tuhle drahou srandu platit.
- Vysoké školy jsou nekvalitní, ale úplně zrušit je nechceme, a nechceme na tom ani finančně zainteresovat ty, jichž se ta kvalita výuky hlavně dotýká. Je povinností nás všech tuhle drahou srandu dál platit.
- Studium VŠ nepřináší člověku v životě žádný výrazný efekt, přesto má každý právo si to studium dopřát a je povinností nás všech jim tuhle drahou srandu platit.
A neříkej, žes nic takového nenapsal. Napsal. (Ledaže bys chtěl přiznat, že ti vůbec nedochází, že smyslem školného je primárně a v dlooooouhé první řadě jen financování školství a vše ostatní jsou jen sekundární důsledky — z kteréžto naivity tě nehodlám ani v nejmenším podezírat.)
Chybí ti tu ikony pro linkování na facebook ;-) pěkný článek