Smysl života
Slyšel jsem v čajovně názor, že člověk žije, dokud jde za smyslem svého života.. muhehe..
První důležitá otázka – jaký je smysl Tvého života, můj čtenáři? Pokládej si ji tak dlouho, dokud nenajdeš odpověď – ta je relativně prostá. Život člověka nemá žádný smysl. Ani můj, ani tvůj. Tedy do chvíle, než mu nějaký dáme.
Znám mnoho lidí, kteří se dožili relativně vysokého věku, ačkoliv smysl svého života nedefinovali, nešli za ním a v podstatě celou svoji existenci tak nějak vegetovali. Pak zemřeli. Znám rovněž lidi, kteří chtěli za každou cenu žít a dělali pro to vše. Zemřeli. Znám i lidi, kteří objevili smysl svého života a naplnili ho. Také zemřeli. Dokonce i ty, kteří ho nalezli a nebyli schopni ho naplnit. Protože zemřeli.
Délka života není závislá na tom, jestli má život člověka smysl, ale na životní energii, kterou má – a ta dříve nebo později dojde. Takže nemá smysl žít jinak než naplno :-) – ať už smyslně či nesmyslně. Onen smysl života pak jednoho dne prostě přijde.
Komentáře
Odpověď na tuto otázku zná i Google ;-)
http://www.google.com/search?…
zmysel života je odovzdať svoje gény alebo zjednodušene povedané zmysel života je súložiť…
První a druhý odstavec se mi moc líbí. Především věty: „Znám i lidi, kteří objevili smysl svého života a naplnili ho. Také zemřeli.“ Smysl života a jeho splnění tedy zjistíme až po smrti. To je zajímavé ;).
Btw. zápor záporu? „nebyli schopni ho nenaplnit“ :)
Já smysl života mám, jak jinak, když jsem věřící.
Jsem rozhodně pro tu soulož. To zní rozumně.
To by mohl být ten smysl :-))
[4] Obávám se, že ta implikace tam není. Po smrti už toho moc nezjistíš… tedy možná ano, ale nevím o nikom, kdo by o tom zpětně referoval… Každopádně zápor záporu je překlep.
>> Já smysl života mám, jak jinak, když jsem věřící.
K zamyšlení: To je automatická implikace? Znám křesťany, u kterých by se o tom dalo polemizovat. A je to tvůj smysl života, nebo jen upadnutí do kolejí, které po sobě zanechal někdo jiný? (říkejme mu třeba Ježíš)
Ako tak premýšľam, byť veriaci nie je skôr o zmysle smrti ako života?
Idem si ľahnúť a kým zaspím nad tým popremýšľam a zajtra (teda dnes) sem ešte možno niečo dopíšem.
sulozit suhlasim, okrem toho zabavat sa, skusat nove veci, spoznavat nove tvare a hlavne robit, co ta bavi. ak robis co ta nebavi a nezarobi to, tak zle. ak robis, co ta nebavi a zarobi, tak zle. ak bavi, nezarobi, tak ta aspon bavilo. ak bavi, zarobi, tak si vyhral…
[6] řekněme, že u křesťanství je nebo by snad mělo být obecné: hledat Boha, najít Boha a jít za ním – což jsem třeba já přijal za vlastní. Nevím zda to nazvat „upadnutím do něčích kolejí“. Jít za Bohem může znamenat téměř cokoliv, od služby ostatním po život v klášteře. To je otázka „cesty“ ;)
[9] Asi bych tu nerad teologicko-filosofickou diskusi, protože k ní je weblog velice nevhodný nástroj :-) a lidé se tak maximálně sežerou.. ale je super, že sis svou cestu našel.
S takovým titulkem si musel s možností teologicko-filozofické :-) diskuze počítat i přes to, že je to trochu parodované tím jak všichni umřeli ;-).
Věta z čajovny stojí za zamyšlení. Čajovna je dobrá
k přemýšlení.
Je můj život skutečně můj? To je otázka, kterou řeší např. filozof
Sokol. Co ty na to?
Takové věci se nejlépe řeší na pivu (no, teda pokud nebereme v úvahu jiné drogy) a tak ti Honzo odkazuji: „Poďme na pivo“.
Když to tak čtu, tak mě napadá jen jeden smysl života: „Nezemřít“ :)
[13] souhlas
[11] nu ono to nebylo myšleno jako parodie – vážně všichni umřeli…
[14] napadá tě, jak to udělat? :-)
Taky zajímavé pojetí…pokud má někdo chuť se do problematiky ponořit hlouběji, navštivte můj nový blog http://zivot-nazory.blog.cz/
Taky Vás chci poprosit vyplnit dotazníky (linky na blogu), které se věnují mapování veřejného mínění v této problematice, určitě z toho vylezou zajímavé výsledky, které na blogu po skončení uveřejním. Díky
Tady se někdo nudil, že?
Ale má to něco do sebe.
Co víc dodat? :)