Začínajícím freelancerům
Jít dělat po škole nebo při škole freelance webdesignera je krátkozraké a velice hloupé. Především v případě, že pracujete napřímo s B2C klienty.
Škola vás na webdesign nepřipraví, připravit se musíte sami – to je fakt, který bude naši profesi provázet možná i v dalším desetiletí. A už vůbec vás nepřipraví na freelancing. Ve svých dvaceti budete mít plnou hlavu představ o tom, co je a co není webdesign, ale rozhodně nebudete umět dělat profesionálně weby.
Proto je výrazně výhodnější spolupracovat s někým, kdo vám bude dělat mentora a pomůže vám prokousat se obdobím, ve kterém se budete snažit ve webdesignu zorientovat. Jako freelancer budete nuceni odvádět profesionální výsledky bez zpětné vazby od relevantních lidí hned od první zakázky – jinak půjde vaše kariéra takřka obratem do kytek.
V agentuře či webovém studiu (nikdo neříká, že nemůžete mít živnosťák) vás usadí zpátky na prdel a pomohou vám ustát vaše rozhodnutí stát se webdesignerem. Navíc se naučíte pracovat v týmu a získáte představu, co znamená dělat weby pro klienty. Vypracujete se a později se i dostanete ke klientům bez nutnosti využívat obchodníků a managerů.
Propaguji freelancing – mám tuto cestu rád a myslím, že se na ní dá užít spoustu legrace. Jenže valná většina freelancerů se k webdesignu dostane jako jako kotě, co skočilo do hluboké vody a kupodivu se brzy utopí – mám takových příkladů v okolí nemálo (dělal jsem weby, ale nedalo se tím uživit, tak jsem raději odešel do IBM…). A ti, kteří přežijí, mají v mnoha případech hodně zkreslenou představu o tom, jak má vypadat profesionální práce.
Naopak mám i kamarády, kteří se učili ze začátku ve webových studiích a agenturách a dnes jsou z nich zavedení freelanceři se jménem a klientelou.
Jak si vybrat agenturu pro zaučení?
Nejdříve musíte mít něco, proč by si agentura měla vybrat vás. Reference pro neziskovky a projekty pro kamarády jsou pro start ideální. Pokud nemáte super reference, tak si moc vybírat nemůžete – žebráci si nevolí, jen prosí. V agentuře pravděpodobně nedostanete moc peněz – můžete být rádi, že jsou ochotni se vám věnovat, protože je potřeba na váš čas platit i někoho dalšího (pokud se vám věnovat nebudou, tak nemá smysl u nich dělat).
Zjistěte si o agentuře co možná nejvíce a buďte přísní – nemá smysl brát první nabídku, která přijde jen proto, že přišla první. Pokud dělá agentura věci, které se vám nelíbí, popř. si nesednete hodnotami nebo požadavky na projekty – jděte jinam. Zapálených webdesignerů je nedostatek a kompromis mohou udělat žebráci.
Závěr
Milí čerství vysokoškoláci a absolventi bez výraznější praxe – o freelance webdesignu víte prd. Buď můžete zvolit cestu ega (vím vše) nebo pokory (vím prd). Přeji šťastnou volbu. Inspirováno Andym.
Komentáře
Nenapadlo tě někdy „dělat mentora“ webdesignérům :-)? Trochu to vyplývá z článku a tvého lamentování na školství.
„A už vůbec vás nepřipraví na freelancing.“
Velká pravda. Ale co připraví? Základy bychom měli znát ještě než se pustíme na volnou nohu, jistě. Ale spoustu věcí si musí člověk prožít. Tu důležitost rad z článků, knih a od mentorů si uvědomíme až když (třeba) kvůli špatnému plánování pracujeme 16 hodin v kuse.
[2] ano, souhlasím s tím, že na freelancing člověka moc věcí nepřipraví – ale právě proto velice pomáhá mentor a spolupráce v týmu kde si může člověk oťukat jednání s klienty apod.
Mentora… nu možná by mě to i bavilo, ale nevím zda je to ta správná cílovka… navíc semináře pro freelancery už dělá Robo – http://navolnenoze.cz/skoleni/
Článek zní dost naštvaně (1× slovo prdel + 2× prd) :-) Nešlápnul Ti na nohu nějaký začínající webdesigner?
„Jít dělat po škole nebo při škole freelance webdesignera je krátkozraké a velice hloupé.“
- Nevidím v tom žádný problém, pokud má ten člověk co nabídnout a zná svou cenu, tak proč by nemohl už během školy dělat co ho baví (za peníze). I bez mentora. Jednání s klienty se podle mě nedá naučit.
Nevím o tom – spíš se tam přenesl pocit z Andyho knihy spolu s katarzí ze setkání s jedním kamarádem v trolejbusu (jeden z těch, co skončili, protože to přece nejde).
Že nemá moc co nabídnout je shrnuto výše.
U ceny je pak nesnadné to, že cena začínajícího webdesignera nelze nijak odvodit od ceníků renomovaných :-) a tudíž většina začínajících stanoví cenu nerealisticky.
Vždy je potřeba se na svět dívat reálným pohledem, nikoli s růžovými brýlemi. Nejde jen o obor webdesign, ale obecně musí člověk v dnešní době dřít, dřít a dřít sám na sobě, vyzkoušet si pár neúspěchů, několikrát se srazit s blbcem. Pokud si člověk myslí, že se webdesign naučí z pár knížek a webových stránek, je na omylu. Myslím si, že je reálné začít z ničeho lze, jde to jinde, proč by to nemělo být i zde, ale musí člověk dopředu vědět do čeho jde a kolik let mu bude trvat, než se někam dostane, proto si myslím, že čím dříve začne, tím lépe. Určitě lidem pomohou podobné články, které ho vrátí zpět na zem. Mělo by jich být po internetu více. Podobná myšlenka mě napadla u toho, kdy člověk sám o sobě může tvrdit, že je „odborník“ nebo „specialista“ na nějaký podobný obor.
Osobně bych ten článek napsal trochu jinak.
Já měl cestu tak, zatím, že jsem dělal 3 roky při škole. To je každý den učení hodně nových věcí, nic moc stres, bydlíš u rodičů nebo prostě tě to neživí tak jako tak. Udělal jsem i spoustu managerských kiksů kde jsem projel i 140K na špatné smlouvě jako dodavatel celých aplikací apod.
Potom jsem šel z Olomouce na 3 měsíce do velké agentury (30 lidí) do Prahy rychle jsem vypadl po hrubých problémech s mým používáním icq. Následně dělal půl roku v Praze na ŽL a docela shit, tak jsem utíkal zpět domů. Tam jsem se zotavil a rok a půl dělal dál a docela se vyšvihl a šel zpět do Prahy do větší agentury (60 lidí) a tam jsem byl skoro 2 roky.
Tam jsem se naučil spoustu věcí a jsem za to hrozně vděčnej. Taky za to, že jsem si ujasnil, že ve firmě nikdy pracovat nechci.
Teď jdu znovu na freelance a můžu doporučit takovou cestu. Člověk se naučí – jak říkáš – pracovat s lidma a pro klienty. Dodržovat nějakou tu pracovní kázeň apod. Do té doby jsem věděl prd a to jsem to dělal 5 let v kuse. Možná jsem kreslil dobrý věci, ale přístup a vůbec smysl těch děl byl nulový oproti tomu co jsem se naučil v agentuře.
Mně osobně bylo před týdnem 18, tvorbě grafiky se věnuji od 14 a už v dnešní době (18 let, studium SŠ, práce v internetové agentuře jako grafik) sem byl nucen zařídit si ŽL už jenom kvůli množství zakázek, které se na mě hrnou.
Proto nesouhlasím s většinou, co tu ty píšeš. Ale asi je to spíše otázka dobrých a špatných zkušeností každýho z nás ;)
Vím, že to možná nebude znít hezky, ale mentor by ti prospěl. Pokud jsem tedy podle emailu narazil na správné portfolio ;-) – bez ohledu na to zda máš dnes dost klientů nebo ne (a jakých), popř. zda vidíš nebo nevidíš úroveň své práce…
(čímž nechci tvrdit, že jsem na tom byl v 18 lépe – nebyl… začínal jsem později)
Neříkám, že neprospěl. Ba naopak, ocenil bych to :) Chtěl jsem tím jen říct, že když je člověk schopen sehnat si dostatek klientů (a stálý job v internetové agentuře) už v 17 letech, asi pro něj nebude problém dělat totéž dál.
Ono totiž stačí jenom milovat to, co ten člověk dělá, a úspěchy už se dostaví samy.
moudré … ba přímo nauční .. re: Roman a máš i nějaké závazky? a nebo si ještě stále u rodičů???
Trochu mi připadá, že lidé kolem počítačů si myslí, že na tento obor neplatí co pro všechny kolem. Přece když chci stát na vlastních nohách, potřebuji mít dostatek zkušeností. Přesto už jsem se setkal s tím, že si někdo myslí, jak umí dělat webové stránky, tak se tím hned začne živit. Jenže jaké je pak rozčarování z toho, že jeho služby nikdo nechce. Tedy krom kamarádů, kteří ho za to pozvou na pivo, nebo jen chtějí poradit s vlastními stránkami.
Zkušenosti jsou prostě potřeba ve všech oborech.